Problematika přechylování ženských jmen se dá rozdělit na 2 témata. Přechylování Češek, kde je to přirozené a kde argumenty prof.Olivy platí a přechylování cizinek, což je velký jazykově-kulturní problém. Přechylování existuje dnes již jen v několika málo jazycích a bylo dříve typické zejména pro slovanské jazyky, které jsou si gramaticky velmi podobné.Dnes se ve většině slovanských jazyků už nepřechyluje a nevzniká tím žádný velký problém.Tvrzení, že bez přechýlení ženského jména musí nutně docházet k nepochopení a problémům v dorozumění je nesmysl. Zvláštně, pokud se užije titulu či křestního jména, což je součást zdvořilosti, či logického slovosledu, nikdy jsem s dorozuměním problém neměl. Naopak, významné i praktické problémy vznikají torpidním počešťováním cizích jmen, což vede k tomu, že je problém najít dané jméno v PC databázi, každý člen rodiny se píše jinak a vede to též k tomu, že jsou cizinci cadto dotčeni a naštvaní, že jim bez jejich vědomí komolíme jejich vlastní jména.

Historický trend je jednoznačný, v mnoha jazycích světa posledních 200 let se přechylování zrušilo. Navíc, v minulosti se nepřechýlená ženská jména v našem prostředí užívala a tolerovala. Osobně se domnívám, že ochrana českého jazyka spočívá v něčem jiném, než bazírováním na přechylování. Nejen, že Češi neumí dobře psát a mluvit česky, ale češtinu i zaplavuje celá řada anglicismů a cizích slov, které se navíc používají ve špatném významu.