To je fyzikální vlastnost každého automobilu při jízdě v hustém vzduchu - i spalovacího.
Spotřeba spalovacího vozu také vzroste o 20-25% oproti letní spotřebě.
Já letos s Telslou jezdil v zimě za 19,4kWh, v létě za 14,9kWh (nárůst spotřeby 30%). S dieselem v zimě za 6l, v létě za 5l. (nárůst spotřeby 20%).
Máte chybu u nárůstu spotřeby dieslu,dle vašich údajů činí nárůst spotřeby 20% a né 26%. U Tesly to máte správně.
Samozřejmě, že výrobce nebude udávat dojezd při -25˚, ale nějaký průměr, často dokonce průměr v optimálních podmínkách (teplota 300K, sucho). To samé se děje i u spalovacích aut, kde účinnost motoru klesá, pokud nejsme v optimálním jízdním režimu, teplotě tlaku a stavu vozovky. Do těchto extrémních podmínek (s velkými teplotními výkyvy) se daleko víc budou hodit Na-ion baterie, které mají sice nižší hustotu energie, ale daleko větší teplotní stabilitu. Další dost důležitá okolnost je, jak dobrý má baterie BMS (battery managenment system), pokud je SW dostatečně chytrý, dokáže optimalizovat spotřebu energie na prohřívání baterie a na dojezd. Bude tam nějaká netriviální a nelineární závislost. Tipnul bych si, že hodně těch špatných výsledků šlo právě na úkor toho, že baterie mohla být podchlazená. Netvrdil bych, že výrobce nesplnil slib. Výrobce udává, a to u ICV stejně jako u BEV nějakou hodnotu v určitém definovaném režimu, který je daný protokolem.
Citace: "A to se ještě vyrábí? Kdyby můj mobil, počítač nebo foťák vydržely jen POLOVINU toho, co slibuje výrobce, s gustem to prodejci „omlátím o hlavu”. Tady to projde?" Pane žurnalisto. Garantuji vám, že ani jedno ze zařízení, která jste výše vyjmenoval vám v -25˚C dobře pracovat nebude. Chtělo by to trochu víc pokory.
A to jeli pouze 70 km/h. Co takhle zkusit 90 km/h nebo dálničních 130 km/h.
Přesně, elektroauto je zlo.