Tak tomu se tu říká soukromé vlastnictví a další ukázka toho,jak tu soudy rozhodují ve prospěch státu, a že česká justice není nezávislá!
V článku je to vysvětleno, proč to soud zamítl.
Čtu tam, že to bylo v rámci developerské ho projektu.
Developer tedy postavil , asi , veřejnou cestu přes cizí pozemek.
A původní majitel s tím souhlasil.
A pak pozemky prodal.
Asi tedy není co řešit.
Jedině snad těšit s developerem.
Ale je to jen můj názor.
Příliš toho o tomto soudním sporu nevíte. Doporučuji Vám přečíst si alespoň nález ústavního soudu. Žalobce koupil zbytkové nevypořádané pozemky od právního nástupce developera až mnoho let po kolaudaci domu, nejspíš až po-té, co si zde koupil byty. Pozemky měly být správně zahrnuty do společných pozemků vlastněných všemi vlastníky bytů v domě v příslušných poměrech. Že se tak nestalo je chyba resp. nedodělek developera a jeho nástupce. Žalobce tyto pozemky celkem levně koupil a následně se je pokusil zhodnotit, resp. ekonomicky využít na úkor obce, to byla podstata sporu. Ty pozemky jsou zastavěny stavbami nezbytnými pro provoz domu a jsou na nich části domu (stavebně technického celku - parkoviště, příjezdové cesty k domu, zeleň včetně betonových staveb pro její úmístění a růst, podzemní, parkovací stání, místo pro kontajnery na odpad atd.- vše bylo jako součást projektu zkolaudováno a byla to tudíž podmínka pro existenci a provoz stavby). Bez toho by dům v této podobě nebyl povolen a ani by nebyl kolaudován. Žalobce se pouze pokusil využít toho, že tyto části stavby jsou od kolaudace dle projektu veřejně přístupné a za to chtěl , aby mu obec platila.
Zajímalo by mne, jak může nový vlastník takový souhlas předchozího vlastníka pozemku zrušit.
Tedy pokud ten souhlas není zapsán jako věcné břemeno v katastru nemovitostí.
Ono je to asi dost složité - existuje také tzv. právo vydržení... Alespoň předpokládám, že to dosud nebylo zrušeno. V zásadě když něco v dobré víře užíváte deset a více let a majitel proti tomu nic nemá, vzniká Vám právo to užívat i nadále. Většinou se to týká cest, studny a podobných věcí, ono v dřívějších letech vznikalo spousta dohod jak se říká "per hubam", můj soused má např. na našem pozemku schody. aby se dostal ze svého baráku na svojí zahradu. Nikde to není zapsáno, kdysi dávno jsme se tak dohodli, těch pár metrů pozemku ve stínu mi nechybí.
Praha 1 . Možná je to nějaké podloubí.
A majitel možná nechce, abyu tým chodili lidi.
A po kom chtít peníze, když tam chodí veřejnost ?
Po veřejnosti ,?
Tento by měl požadovat slevu po původním majiteli, protože mu prodal pozemky s břemenem, aniž by mu to sdělil. Teď je otázkou, jestli to bude platit i jinde. Mnohdy se stává, že cestu, která slouží jako přístup k dalším nemovitostem jiných vlastníků, původní majitel prodá, nový cestu zahradí a vyžaduje buď pachtovné nebo i úplně zamezí přístup. Přitom původní majitel s bezplatným užíváním cesty souhlasil. Ono i to co je psané na katastru nemusí být pravda, protože úředník při změně majitele prostě původní břemeno nezapíše. A samozřejmě není v zájmu prodávajícího ani kupujícího, aby tuto vadu reklamovat.
Aby něco úředník na katastru zapsal, musíte podat návrh na vklad a zaplatit. Sám od sebe úředník nic nezapíše.
Ale jinak je to zajímavý precedens pro ty případy zahrazené cesty. Pokud je tam cesta, dá se předpokládat že s ní v minulosti nějaký původní vlastník souhlasil. Jinak by tam nevznikla. Toto rozhodnutí ústavního soudu může mít dalekosáhlý vliv na tisíce sporů.
Na to, že je toto portál české justice, tak je zde jedna podstatná chyba, ústavní soud žalobu zamítl ( prvním řádku je chyba), zdůrazňuji zamítl, tedy rozhodl o právní podstatně stížnosti, kterou shledal jako neoprávněnou co do její věcně právní podstaty. Kdyby žalobu odmítl, tak by stížnost odmítl z formálních důvodů a vůbec by se věcně právní problematikou stížnosti nezabýval. Stěžovatel alespoň na své náklady obohatil stávající judikaturu. Stížnost završila neúspěchy stěžovatele u všech soudním stupňů, neboť se svou žalobou neuspěl nikde a výsledek stížnosti šlo očekávat.
Je celkem běžné že někdo někomu něco půjčí bezúplatně, ale je také běžné že může tu bezúplatnost zrušit. Proč to nešlo i zde?
A je v katastru zapsáno věcné břemeno? Pokud ano není co řešit. Pokud není je co řešit!
Ale je stát je pouze spoluvlastník a pokud má z pozemku zisk pak by měl majitele informovat a vyřešit náhradu obohacení, a pokud tak nedělá tak se obohacuje na jeho úkor a je jedno zda legálně( dle soudu či nelegálně) je to příjem a ten musí být zdaněn , pokud to bude řešit finanční úřad tak se nebude řídit nějakým břemenem ale ziskem a následnou platbou daně,
Nějakej pražskej vychcánek.