Chápu o co vám jde, ale nepsal bych článek o tom, "Jak rozjet na starém notebooku nový operační systém", ale o tom, že tento nový operační systém je sakra děravý a z větší části pro starší počítače nepoužitelný, protože jde obejít jeho vnitřní pravidlo pro instalaci na zařízení.

První problémy samozřejmě nastanou již po instalaci(pokud se povede), pokud nemáte dostatečnou velikost RAM a SSD(lépe NV2, což na starších modelech nepůjde), určitě narazíte na další problémy při instalaci ovladačů zařízení.

Pro příklad spoustu let jsem používal starý notebook Dell Latitude E5500 (2009) pro běžnou činnost.

Původně nainstalovaný Windows XP jsem přeinstaloval na Windows 7, který po malém upgradu na 4Gb a výměnu HDD za SSD běžel mnohem rychleji než bez upgradu WIN XP.

Po několika mlžných letech mě MS nainstaloval nové W10. První překvapení následovalo to druhé, když na tento notebook DELL nevyvinul žádné ovladače, což se nedivím vzhledem ke stáří. Takže v podstatě fungovala klávesnice a myš. 4Gb byly na zobrazení okna průzkumníka již málo a základní grafické ovladače nezobrazí ani prd. YT? Ani náhodou.

Rychlá instalace zpět na W7.

Ale teď již k tématu.

Můžete mě sdělit, proč dáváte v plén návod, který je naprosto nepraktický, neužitečný, zbytečný? Když pominu to, že si někteří obstarají instalační USB na Windows 11 a skutečně se jim podaří spustit instalaci(což by běžně nešlo) a dokonce si stihnout naformátovat disk ze starého FAT32 na NTFS, bude dalším překvapením třeba hláška, že W11 nepodporuje 32 bitové procesory. Tím to skončí zformátovaným HDD a spoustou starostí.