Tohle jsme řešili u přítelkyně. K radiátorům počítaným pro uhelný kotel 90/70 stupňů jsme připojili tepelné čerpadlo. No ono to nějak topilo, těch 50 stupňů tomu stačilo. Když pak barák zateplila, radiátory mají okolo 30 stupňů. Pro TČ víc než dobré. Takže předpokládám, že ve většině starých baráků to po zateplení bude vycházet podobně.

Pokud si někdo barák nezateplí, s TČ fakt nemá moc šanci. Potřebuje velký výkon při velké teplotě vody a to dá nejlíp kotel na dřevo. Ani podlahovka v nezatepleném baráku nemá šanci, při velkém výkonu by vycházela nesmyslně vysoká teplota podlahy. A že by si někdo do nového baráku projektoval radiátory na 60 stupňů, leda tak pro krbovky s výměníkem. Ale pak tam nemůže chtít dávat TČ.

A když už teda, tak účinnosti 300-500% u tepelných čerpadel jste si nevšim? 🙂

Takže pro ty méně chápavé. Spálením plynu dostaneme nějaké teplo, které odpovídá těm 100%. Spálením vznikne vodní pára a CO2. Pokud vodní páru zkondenzujeme, tedy odebereme jí její skupenské teplo, dostaneme těch 10% navíc, tedy účinnost je 110%. Je to údaj, který u kondenzačních kotlů běžně uvidíte. U tepelného čerpadla zase do účinnosti započítáváme jen elektřinu a né teplo získané z venku (ze země, z vody). Ale u TČ se obvykle nemluví o účinnosti, ale o topném faktoru (COP). Pokud bychom u TČ mluvili o účinnosti, logicky by se dala vztáhnout k Carnotovu cyklu a pak teprv bychom viděli, že ta účinnost není nic moc a je na ní stále co vylepšovat. A to se taky děje. TČ s frekvenčním měničem (s invertorem) je na tom o dost líp, než staré TČ zap/vyp a u TČ vzduch-voda, kde je velký rozdíl teplot, se ještě COP vylepšuje ekonomizérem. Takže TČ koupené teď a před 10-20 lety může být dost rozdíl.