Ráno vstávám celkem brzy, musím, protože se starám o více zvířat. A když po ránu, okolo 6:10-6:20 chodím po zahradě a okolí (za každého počasí), tak mám někdy pocit že jsem v džungli...:- )))))

Je to prostě nádherný koncert mnoha ptáčků a jeden má dokonce podobný zvuk, jako "australský flétňák"....buhužel nedokážu jej identifikovat, takový znalec nejsem. Za ty ptačí koncerty jsem nesmírně ráda a ptáčkům jak mohu, tak pomůžu. Pítka jsou samozřejmostí, v zimě přilepším tukem, slunečnicí, oříšky a samozřejmě máme i nějaké budky. A za zahradou "divočinu" v podobě roští a úmyslně poházené kupy ořezaných větví, větviček, takže se ptáčci mají kam ukrýt.

Ano, i my jsme před časem bydleli ve městě a ranní zpěv mezi činžáky nezněl úplně nejlépe, bylo to spíše smutné, protože moc zeleně ani úkrytů pro ptáky zde nebylo. Ale od té doby,co žijeme kousek za městem, tak si to doslova užívám. Přírodní přirozené zvuky jsou skutečně balzámem na duši.

U nás ptáci šveholí, švitoří a štěbetají od rána do večera snad celý rok, když náhodou zmlknou, je to divný a víme, že se něco děje. Nemusí to být zrovna blížíce se kataklyzma, ale reagují i na procházející se kočku nebo psa. Stejně tak zmlknou, když se prolétává poštolka. To najednou nikde ani píp.

Ptačí zpěv mě nijak neruší a můžu potvrdit, že když bylo dost deštivo a ptáci vesměs mlčeli, byl to tísnivý pocit, a ještě pršavo...

Mohu potvrdit, že výsledky vědeckých studií zabývající se vlivem zvuků přírody notabene zpěvem ptactva opravdu odráží pozitivní vnímání organismu člověka. Postačí myslím, když uvedu jenom jeden jediný příklad za všechny.

Kdysi dávno před mnoha lety sežehly požáry takřka všechen lesní porost v Čechy tolik oblíbeném Chorvatsku. Třebaže jsem v tamním prostředí přírody pobýval na vícero místech více, jak dva týdny, měly všechny lokality jedno společné. Z tiché krajiny bez života dopadal na člověka blíže nespecifikovaný strach a hrůza. Do mysli se vkrádaly až postapokalyptické myšlenky. Nebyl to vůbec, ale vůbec příjemný zážitek.

Z expedice jsem se tenkrát vrátil psychicky až na samotné dno vyčerpaný.

Ti ptáci mi řvou na zahradě od brzkého rána. Tady píšou, že kdyby neřvali, měl bych své deprese ještě větší. Tak jim to buzení holt odpustím.