Byl jsem pracovně ve všech těchto zemích řádem mnoha měsíců až pár let v každé a věřte že zásadní v jejich práci je zisk, cíl a politický zisk a cíl, to vše ve všech variantách, avšak jediná země má v tom mixu bezpečnost a to na nejvyšší úrovni.
Věřím že je možné, že někdo zvítězí, ale pokud nemají zvladnutá ani dopravní, natož vojenská letadla, je pro ně vesmír s lidskou posádkou pro mě utopie.
Už se těším na to představení, myslím že AI nám připraví neuvěřitelnej spektákl, mnohem lepší a věrohodnější toho kterého jsem už jednou byl přítomen. Přesně v duchu velkého světového presidenta.
Takové jako vy i kdyby vzali na palubu tak budete tvrdit že je to fake. Asi jako velká vlastenecká cesta na Ukrajinu... To je pak těžko vůbec se s vama o něčem bavit
To si pockate, raketa miri zpet do hangaru kvuli selhani chlazeni, nejblizsi start v dubnu.
Funny! Tak ted konecne tu o Karkulce...
Byla jednou jedna malá, hodná holčička, které všichni říkali Červená Karkulka, protože nosila červený čepeček, který dostala od babičky
.
Jednoho dne maminka Karkulce řekla: „Karkulko, babička je nemocná. Vezmi košík s bábovkou a vínem a zanes jí ho. Ale jdi rovnou po cestě a v lese se nezastavuj!“.
Karkulka poslechla a vydala se na cestu. V lese ale potkala vlka. Vlk byl mazaný a ptal se: „Kampak jdeš, holčičko?“ Karkulka mu hloupě prozradila, že jde za babičkou do chaloupky na kraji lesa. Vlk nelenil, běžel zkratkou, babičku zamkl do skříně a převlékl se za ni.
Když Karkulka přišla, vlk na ni v babiččině posteli dělal oči.
„Babičko, proč máš tak velké oči?“ ptala se Karkulka.
„To abych tě lépe viděla,“ řekl vlk.
„A proč máš tak velké uši?“
„To abych tě lépe slyšela.“
„A proč máš tak velkou tlamu?“
„To abych tě mohl sníst!“ zaječel vlk.
Naštěstí šel kolem myslivec. Slyšel v chaloupce křik, vběhl dovnitř a vlka přemohl. Babičku osvobodil a Karkulce vynadal, že si nemá povídat s cizími. Od té doby si Karkulka dávala pozor a v lese už nikdy z cesty nesešla.
Z bezpečné vzdálenosti se kouknou na měsíc.