Vyhodit památeční triko, vyšperkované památečními děrami a fleky je zločin
proti lidskosti. To ovšem většina žen není schopná pochopit, a to navzdory tomu, že si schovávají ustřižené lokýnky a sušené traviny po všech čertech 😂😂😂😂😂😂
Moje žena kamínky. Naštěstí malé, a už jich má mísu.
Nevidím důvod se novému chlapovi zpovídat, kolik bylo před ním.. nejde o číslo, ale smysl, princip.. předpokládám, že žil i on než mne potkal..
Jo, tohle presně říkají ženský, který nedokážou udržet nohy u sebe. Podle mě to chlap má právo vědět, jestli jeho partnerka není vesnický zboží a neměla v sobě víc chlapů, než má malá obec na Moravě.
Na počet předchozích partnerů určitě někdy přijde řeč. Rozhodně to ale není téma podstatné pro začátek vztahu. Nějakou minulost má každý a taky je rozdíl, jestli se o tom baví osmnáctiletá dvojice nebo třicetiletá dvojice. Počet partnerů taky nemá nic společného s věrností. Spát se dvěma partnery současně je jistě něco jiného než s deseti postupně. Když si to partneři řeknou, je to spíš taková zajímavost a projev důvěry, nic víc. Normálnímu partnerovi je to jedno.
Asi jako s ojetým autem. Co nejmíň najeto a co nejmíň majitelů, jinak to smrdí průserem
Kolega v práci říkal, vždy jsem byl maximálně druhý. A druhý ,když se po 4letém manželství zjistil,že nemoc a indispozice manželky,pro kterou opustila společnou ložnici je její šef ,se kterým to držela téměř rok,dokud se nenabažil pak lakonicky řekla no Bože,byl to jenom flirtík a stalo se. Ale manžela nepouštěla ani s námi kamarády na pivo. Byla tam totiž servírka. Nevím,ale asi ženy a čest s mravopočestností nejde dost dohromady.
Váš příspěvek, je poněkud zmatený, pokud tam nemáte správně zájména, "on", "jsem", "já" atd.. blbě se to pak čte..
Tu necitlivost ostatních k cizím věcem: Mě máma v 15 vyhodila všechny žákovské knížky, co jsem měl někde poctivě uschovaný, byla tam vskutku zajímavá historie, nešlo úplně tak o známky, jako o poznámky, omluvy, ale třeba i stav těch knížek, nic jiného jsem si nenechal. A ty pětky, ale i jedničky,tam. Taky vyhodila moje oblíbené figurky a postavičky z různých her, co jsem si schoval. Prostě čistila. Pochopil jsem, že ji nezajímalo, jestli mi to bude chybět. Na druhou stranu, když jsem se rozvedl, moje žena si nechala růžový porcelánový servis ze svatby. Byl po mamince mé maminky a mě vůbec tehdy nedošlo, že to má nějakou naši historii, a že to moc mamku mrzí. Teď to mrzí i mě, že jsem to tak necítil.
Nejhorší je, když přijde žena do Vašeho domu a po chvíli si tam připadáte, jak na návštěvě. Začne přesun nábytku, přibývat krámy a ubývat ty Vaše. Protože už nejste schopen nic najít, stáváte se na své ženě závislý.
Poslední bod s vyhazováním věcí vyvolal vzpomínky... když mi máma v mých 12 letech vyhodila oblíbenou "sbírku" šesti starých čepic, hledal jsem je poctivě 4 hodiny, než nevydržela jak jí rozebírám prádlo, a řekla že je vyhodila.
Byly to bekovky, některé snad ještě z první republiky, měl jsem je rád. Poctivě a pravidelně jsem jí to vyčítal a připomínal následujících 20 let, takže už se mi nikdy neodvážila vyhodit za zády něco, co mám rád.
Doktor Hause měl pravdu, všichni lžou 🙂 Jen já ne, nejsem ochoten si pamatovat, co jsem si vymyslel...
To máme stejně. Nezapamatoval bych si, co jsem si vymyslel, tak říkám pravdu vlastně v sebeobraně .. no, někdy mírně upravenou ..
Ženám vadí/přitah. je "milion" pohlavně specifických a denodenně nejen tu tematizovaných a velmi samozř. nárokovaných věcí, rysů, vlastností na mužích jako kritéria a např. fyz. nevěra jim od muže často vadí méně než emoční, u mužů zas opačně. A 3) žena přece disponuje svůdnou silou, ona je atraktorkou, to přece (nejen) čteme všude - to žena si vybírá, iniciuje, svoluje atp. Tak co je k sakru nepochopitelného na tom, že muži, ti jen trochu kvalitnější, mají těžiště zpravidla v 1 jediné reprezentativní věci - aby ta potenc. sbližující se žena NEbyla promiskuitní a obecněji s tím provázaně i např. komunikačně nebo vztahově (zneužívající), postojově..., zkrátka jaksi životně, duševně sprostá, to české slovo to přece celé shrnuje krásně, ne? Natož aby se tím třeba byla v jakékoli podobě živila? To jsou ženy fakt dnes už většinově natolik alibistické, nebo tedy i radaktorky, "vztah. odbornice" a spol., že si tuhle přiroz. lidskou (i instinkt.) pravdu zastírají? Počet partnerů je v zásadě něco jiného než duševní postoj, i když ho větš. poměrně věrně odráží. Muž, aby "investoval", musí vědět, že má ta žena charakter, vůli k němu, a to mu symbolizuje právě to, že "nedává z (pudového) sportu" - mám-li být výslovnější, že "je svojí vlastní paní", od toho se mu/jim pak totiž všechno bude dál zásadně odvíjet a opakuju - obráceně ženy těchto pohl. specif. nároků a požadavků na muže maj hafo a "všude" detailně temat. rozebíranejch. A z vlastní zkušenosti - když ta její promisk. fakta od ní s širokým úsměvem zjistíte po roce milost. vztahu a někt. věci vám bolestně docvaknou, je to Peklo.
- Nejsi v pohodě dej vědět i když se dokážu často vcitit do nálady manželky není to něco co lze považovat za samozřejmost. Neumíme věštit
- Ano když vás milujeme tak to je jedno. Zamiloval se někdo do holky co se nelíbila? Ne.
- Ano je to pro nás důležité. Ne, chlapy co jsou kurevníci nebodují (Ve smyslu to je manžel materiál) možná v 20ti se kluk cítí jako machr ale to je detinska fáze. Takže pohled chlap může je machr je mimo. Je to hlavně o tom že každý neúspěšný vztah se na vás podepíše(stejne jako se podepíše na mužích) máte z toho trauma a předsudky vůči novému partnerovi (minulý vás podváděl tak jste stíhačka co kontroluje telefony atd.) nebo se to na vás nepodepíše protože jste jich měla tolik že už si ani nejste schopna vytvořit emocialni vazbu. Ať to je tak nebo onak nezajímá mě to a vyhýbám se obloukem. Nevadí mi když měla zena 3 chlapy a s každým dlouholetý vztah ale 3 chlapy za rok? Jdu dál.
- průhledné takových lidí se zbavím
- Každého věc
- průhledné takových lidí se zbavím
- nestalo se mi ale asi by mi to bylo jedno hlavně že mám co na sebe
Zažil jsem u své dívky pravý opak, která se tím neustále chlubila, kolik a co s kým zažila a že když už se mnou seznámila, že si musela hodně snížit svoje požadavky na partnera a co by za to jiní chlapi dali, kdyby mohli být s ní atd. Dokonce si na jedno party pozvala několik předešlých partnerů a já byl mezi nimi ten poslední a když se vzdálila, tak jsem si vyslechnul opravdu pro mě nepříjemné pikantnosti. Podle mě to byla zvrhlost a tím můj vztah zásadně ochladnul, ale zase musím vyzdvihnout, že se nepřetvařovala.