Nechápu, co se tu řeší. Můj podnik, moje pravidla. Nechceš je respektovat, jdi jinam. Dneska, když je hospoda, restaurace nebo bistro téměř na každém rohu, je možnost volby. Navíc možnost jít se najíst do restaurace není žádné právo, ale spíš možnost, alternativa... Sám jsem měl malé děti a vždycky jsem se snažil, aby jiné hosty a lidi neobtěžovali, a nejen v restauraci, ale třeba i v MHD. To jen dnes si každý myslí, že mu patří svět a že se bude vše točit kolem něj. Chceš alternativní výchovu, kdy děti řvou, lítají a ostatní obtěžují? Tak fajn, ale musíš se připravit na to, že se to ne každému bude líbit. Prostě tvoje svoboda konci tam, kde začíná moje. Čím dál víc rodičů je sobeckých vůči ostatním a když se vám to nelíbí, tak jste vyvrhel co nemá rád děti. Já bych řekl, že každý má rád děti, ale nikdo nemá rád nevychované děti.

My jsme tedy chodili poklábosit do podniků, kde na to byly zařízeni, s dětským koutkem, např. McDondald, nebo v létě někam na zahrádku, kde pro děti měli hračky, nebo to bylo přímo někde u hřiště apod. Myslím, že takových podniků je i v dnešní době dost. Pokud jsme na výletě potřebovali zajít na jídlo někam, kde nic zajímavého pro děti nebylo, tak holt musely způsobně sedět a jíst a světe div se, zvládly to, i když je to moc nebavilo. Je to o výchově, ale nejen těch dětí, i jejich rodičů. Někteří jsou nevychovaní a pak to vyprovokuje takováto pravidla.

Jo, děti by do kaváren a pod. mohly, ale nevychovaní spratkové s "benevolentními" matkami, které nemají o ohleduplnosti ponětí, tam nemají co dělat. Je to tak, že ty matky, které mají děti vychované, tam většinou nejsou, jdou tam, kde je to přiměřené a ty "emancipované" tam dělají ostatním ostudu. Všiml jsem si, že ta děcka tam v drtivé většině nejsou s otci, ale se svými matkami. I to o něčem vypovídá.

Majitele bistra naprosto chápu a držím palce.

Jsem číšník a moc dobře vím,jak se děti v restauraci chovají - běhají po celé restauraci, řvou, shodí skleničky ze stolů,vržou se židlemi a co na to rodiče?! Ani je neokřiknou a to ani nemluvím o tom, že když nosím jídla a horké polévky.Co kdybych nějaké dítě polil horkou polévkou, horkým čajem!.

Již jako kluk někdy v 70. letech mně naši dali knížku o slušném chování a společenských pravidlech. A bylo tam, že děti patří do restaurace jen tehdy, umí-li se chovat. Jenže mnozí rodiče si nevychovanost svých dětí přiznat neumějí. Mě jako kluka naši poučili, co a jak a kdybych se nechoval slušně, byl by cambusk. Upřímně řečeno když jsem v kavárně a je tam mamina s řvoucím potomkem, vadí mně to. Byť je mně jasné, že si třeba chce pokecat s kamarádkou a vypadnout z domu.

Nemám nic proti dětem třeba v cukrárně. Spíš proti matkám, která je nechají řádit nejen u stolu kde sedí, ale po celé cukrárně. Pokud si své děti nedokážou vychovat tak, aby neobtěžovaly ostatní návštěvníky, tak ať si jdou pokecat s kamarádkami na lavičku do parku. V opačném případě cukrárna přijde o zákazníky kterým to obtěžování vadí. Také máme u nás kavárnu kam chodí takové matky a dokážou tam u jedné kávy prosedět dopoledne, ale ouhá, další zákazníci se tam moc nehrnou ti raději navštěvují jinou cukrárnu, která jim kromě kávy a zákusku nabízí i slušnou atmosféru. A světe div se, i tam chodí jiné maminky s dětmi, ale s těmi lépe vychovanými.

Jako důchodkyně s občas nervama nadranc si chci s kamarádkou v klidu posedět a povykládat u kávy + něcoktomu, a čekám, že nám tam nebudou pobíhat a hulákat zpovykaní fakani. Jako babička si chci s vnoučkem dát kafíčko/horkoučokoládu/limču + něcoktomu a čekám, že tam bude něco jako dětský koutek pro zabavení, protože to děcko přece v klidu nevydrží tak dlouho, že. Je na podniku, jaká pravidla si zadá a je na mně, jaký podnik si vyberu.