Jsem matka dvou malých dětí a třetí čekáme. Bistro naprosto chápu a souhlasím. Každý by měl mít dost sebereflexe na to aby chápal, že na vaše zlatíčka nejsou všude zvědavý. Když mam moznost vyrazit někam bez dětí, rozhodne vyhledavam podniky, kde děti nebudou. Ne že by mi vadily samotné děti ale casto mnohem více jejich rodiče. Věřím, že podnik k tomuto kroku nepristoupil po jedné zkušenosti. Je opravdu smutné, že musí napomínat rodiče aby jejich deti neslapaly v botách po čalounění a nepatlaly jídlo po nábytku, aby nelitaly po restauraci ( kdyby je někdo polil horkym kafem tak se zjevi)a že kočár překáží v uličce... možná by měli jen prehodnotit nazev- vstup dětem povolen jen v doprovodu soudných rodičů...
Problém je v tom, že se řada lidí u nás chová jako burani. A ani je nenapadne a ani jim to nevadí ,že nepřístojné chování jejich dětí může někomu v restauraci vadit. Dost cestuji, v Německu ,ve Francii jsem se nikdy nesetkal s tím ,že by děti v restauraci křičeli, pobíhali mezi stoly atd. , to u nás jsem to zažil. A když se ozvete tak vám vyhrožují a říkají: vždyť jsou to jenom děti. Bohužel stále u nás hodně lidí (ne většina) patří tak 2 tis. km na východ . Netolerance vůči ostatním je u nás běžná. Třeba to jak se nezdraví, neděkuje. Na západ od nás se člověk upozdravuje a uděkuje. Je to smutný ,ale v tom jsme se civilizovanému světu za 30 let moc nepřiblížili. Ale lepší se to.
Přesně tak, nenapsal bych to lépe.
Naprosto neuvěřitelné, že si to restaurace dovolila, stydím se za to, že v mé zemi ještě neskončil středověk, kdy dítě bylo něco méněcenného.
Dítě není nic méněcenného, ale nevychované dítě, které ruší a obtěžuje ostatní hosty, je ostuda ne jeho, ale jeho rodiče. A pokud rodiče nemají dost rozumu a nedokážou nebo nechtějí své děti vychovávat tak, aby neobtěžovalo ostatní, bude takových podniků přibývat. A rozumní lidé jim budou tleskat.
myslím, že je to běžná věc hotel nebo restaurace pro dospělé, potom existuje to samé pro rodiče s dětmi, myslím si, že tato restaurace chce chránit hosty, zaměstnance a nakonec i ty děti, nedovedu si představit, co by se stalo, kdyby obsluha horkým čajem, kávou nebo polévkou to batolící se dítě opařila, měli by si rodiče vybírat bistra a restaurace, která jsou i pro děti
Přesně tak. Kolega z práce jezdí na dovolenou pouze tam, kde nejsou děti.
Bistro nezakazuje vstup dětem a "nevyžaduje" dodržování svých pravidel. Pouze velmi slušně žádá, aby rodiče své děti vychovali a naučili je slušnému chování. Bylo velmi příjemné v restauraci slyšet pochvalu za dětské chování. Dříve se k takovému kroku nemusela žádná restaurace uchýlit. Bohužel dnes jsou děti skutečně rozjívené, rodiče je nezvádají nebo nechtějí zvládat. Nechávají je dělat co chtějí. Je pěkný pohled na rodiče s dětmi, kteří se jim věnují a učí slušnosti. Některé matky si možná s dítětem porodily i telefon. Ten je na prvním místě.
Problém je v tom,že dnešní malé děti jsou absolutně bez výchovy k poslušnosti. Matky je nechají - jsou to přeci děti dělat co chtějí. Že obtěžují ostatní, matky nechtějí pochopit - jim dětský jekot a řev nepřekáží - nevnímají ho.A jestli se holky potřebují sejít - ať se sejdou v některém z jejich bytů, střídají se a můžou děti nechat vyvádět jak na pastvě. Ale to se jim nechce,uklízet potom ten binec.... A tak když si budu chtít vypít kávu, sníst oběd vyhnu se obloukem zařízení,kde jsou děti vítány a tolerovány . Mám tři děti, mám dvě vnučky a dobře vím,že se nějkou dobu bez návštěv kaváren a restaurací vydržet opravdu dá.
Absolutně souhlasím!
Problém často není v personálu a ani v dětech, ale v tom jak je dítě vychované. To, že si jdu sednout na kafíčko s jinou dospělou osobou neznamená, že svým ratolestem neukážu hranice toho, co smí a co ne. A hlavně monitoruji jejich aktivity.
Za pár let, pak tyto matky naříkají, že nejsou schopni své děti zvládnout a děti si dělají co chtějí.
A to se nejedná jen restaurací a hotelů, často vídám matku s dítětem max. do pěti let, jak ho posadí vedle sebe na sedadlo v autobusu a sama zírá do mobilu, nevnímá, že její dítě tam za jízdy balancuje, nebo stojí na sedačce, vždy mám o to dítě strach, ale když matku upozorním, že v autobuse není dítě připoutatené v sedačce, tak jako je tomu v autě a měla by se věnovat jeho bezpečí, alespoň ho přiidržet, tak často se na mne osočí, co se starám...
za mě jsou pravidla v pořádku, to, že děti nemají lítat po restauraci, ani po obchodě, a rušit ostatní návštěvníky křikem a lezením po stolech, po sedačkách, by snad měla být norma. Do provozoven chodí taky další návštěvníci, co se chtějí v klidu najíst, popovídat si atd. I já mám děti, ale vychované, které jsem mohla vzít kamkoli, od restaurace, po welness hotely až po různé společenské akce. Ale bylo nemyslitelné, abych je nechala někde s křikem lítat a obtěžovat ostatní. To není o tom vyřadit rodiny s dětmi z ubytovacích či jiných služeb, ale o upozornění, že ne každý host je zvědavý na rozjívená děcka a ne všude je pro pobíhající děti prostor a pochopení. Na lítání je hřiště nebo louka, nikoli restaurace, kde chodí obsluha s talíři a sklenicemi. Pokud tohle rodiče s dětmi respektují, pak nebudou mít s návštěvami restaurací žádný problém.
Plná pusa demokracie a svobody, když někdo stanoví pravidla ve svém podniku tak najednou diskriminace👀
Majitel má právo rozhodovat o chodu a dění v jeho provozovně a každý z nás má milion možností kam si zajít👀
Půjdete dopoledne do kavárny s úmyslem v klidu posedět a trochu pracovat, vedle u stolu sešlost matek s malými dětmi, randál a chaos, znechuceně vyklidíte pole a ještě venku kouknete na nápis “kavárna” nikoliv cukrárna nebo dětská herna👀
V některých našich restauracích bývalý dětské koutky. Často si tam děti hrály, tak, že rozbíjely nachystané hračky, čmáraly nikoli po připravených omalovánkách, ale po dětském plastovém stolku, židli, dokonce i po zdi. Když připočtu to, že k tomu dělaly i rámus a nedržely se v klidu na tom jim určeném místě, myslím lidi vítají s povděkem, že se koutky potichu leckde zrušily. Děti patří do herny, na dětská hřiště. Těch je u nás myslím dost. Zabít dvě mouchy jednou ranou, tj povečeřet s kamarády a zároveň mít s sebou dítě, nebo to nejhodnější řešení. No a jednou přišla do restaurace skupinka čtyř dospělých a tří dětí.Nikoli na jídlo. Ale na revizi. Zda podnik bude dětičkám vyhovovat. Vše si oba páry rodičů prohlédly ostřížími zraky. Zdůraznili, že jim jde především o děti. Aby si přišli na svoje. Hrací koutek uvnitř a hrací koutek venku revizí neprošel. Oddychlo si nejen osazenstvo, ale jistě i personál. Dodatek pamětnice: kdyz byly moje dnes téměř čtyřicetileté děti v předškolním věku, nebylo s nimi venku kam jít. O takových dětských hřištích, která mají malé děti k dispozici v každé části města dnes, se nám ani nesnilo. A v životě by nás nenapadlo je táhnout s sebou do restaurace.