Nezávidím dnešním mladým , vyrostli v prostředí kde byl kladen důraz na individualitu , soběstačnost a nezávislost , žádné my všichni ale jen já...... Neumí řešit problémy , nechtějí ztrácet čas , nechtějí se přizpůsobovat , jsou přeci jedineční .....
Asi kazda ceka, ze je Bridget Jonesova, ktera ma vyber mezi mezinarodnim pravnikem, bohatym sefem a internetovim multimilionarem.
Jenze vetsina muzu nejsou ani uznavani pravnici, ani sefove, ani multimilonari
Bridget je hezká pohádka pro ženy. Obdobně jako v Sexu ve městě si spisovatelka na volné noze mohla dovolit obrovský být v centru New Yorku a značky typu Gucci, Chanel apod. Je fajn se občas zasnít, ale realita je trochu někde jinde 🙂
Těm ženám, které marně shánějí k sobě muže, bych řekl jedno. Možná se cítíte jako princezny, ale princové na bílých koních přicházejí jen v pohádkách. V reálném životě ne.
Ale jo, ideální partneři, které by si dámy představovaly, jsou. Akorát neloví, ale sami jsou loveni zástupy žen, které je taky chtějí pro sebe. Představa, že 30 letý bohatý generální ředitel bude někomu nadbíhat, nosit dárečky a čekat jestli teda něco bude nebo ne, je velmi naivní a očekávat, že to podstoupí pro studovanou 35 letou krasavici, to už je k smíchu.
Článek sice uvedl problém, ale ne jeho řešení. Ta dětská traumata, která psycholožka popisuje, a která má každý člověk, je potřeba zpracovat a vyřešit. Bez toho se nic nezmění.
Neházela bych to všechno na ženy. Už naše babičky říkaly, že mužský nechtěj moc hezký a moc chytrý ženský. Muži prostě chtějí být alfa samci, kteří mají ve všem navrch. A tak se často stává, že muži si raději berou průměrné šedé myšky. Jsem už dost stará, abych tuhle moudrost našich babiček nemohla potvrdit.
Máte pravdu. To jsem zjistil už ve 14 že ty krásné jsou na parádu, ale jinak je to jako mít vinohrad u cesty a každý kolemjdoucí mi jí obere.😃
Důvod bych viděl jako souhrn měkolika faktorů. S tím, že některé jdou na vrub mužům, za jiné si mohou ženy samy a svůj díl viny nese i nastavení společnosti.
Co si budem povídat, je hodně mužů, co si nedovolí oslovit krásnou ženu. Důvod je jasný - strach z odmítnutí. A tak se řada mužů uchyluje k tzv. schreckingu. Prostě "se spokojí" i s ošklivou ženou, hluboko pod jeho sociální status.
Na druhé straně si řada žen plete vlastní reprodukční orgán za univerzální platidlo, za které si "koupí" na co si ukáže. A její nároky na muže jsou potom vyloženě nepřiměřené. Chlap co má vsech pět pohromadě takovou zlatokopku vezme velkým obloukem.
A do třetice, pryč jsou zlatá osmdesátá léta, kdy se chlap nemusel bát oslovit cizí ženu, třeba i s drobným dárkem.
Tenkrát ryskoval maximálně facku od ženy, nebo ránu pěstí od žárlivého manžela.
Dnes už jde o paragrafy, které asi byly myšleny dobře, jenže to dopadlo jako obvykle.
Přehnané požadavky na chlapa, protože sami nemáte kromě krásy co nabídnout - to je největší problém dnešním "moderních" žen.
Myslim, ze to je prave naopak - tim, jak se zeny emancipovaly a opravdu uz nejsou na muzich tak zavisle (maji dobre penize, hodne toho zvladnou i doma, vsechno si obstaraji) tak naopak uz neberou jen tak co je dostupne a maji vyssi naroky, nehodlaji se spokojit s minimem a radeji zustanou samy.
Řekla bych, že to pletení si je častější pro muže. Jak narazí na ženu, která má ambice nad rámec rodinného kruhu, snaží se ji mnozí vydeptat tak, aby o ty ambice brzy přišla. Ženy nemají obvykle s rovným partnerem problém, muži bohužel dost často ano. Ale samozřejmě na vině je žena, protože chce "bojovat", tj. má taky nějaké své představy o životě a nechce být jen za domácího robota. PS: Prošla jsem si diskusi a je topřesně tak, jak jsem napsala. Muži nehledají partnerku, hledají druhou maminku.
Vy opět s představou nejakeho vašeho vlastního světa opět bavíte. 😄
"Ženy nemají obvykle s rovným partnerem problém"
Například k pojmu "hypergamie":
Hypergamie (hovorově „vdávání se nahoru“) je tendence či praxe, kdy si člověk, typicky žena, vybírá partnera s vyšším socioekonomickým, vzdělanostním nebo společenským statusem.
Atraktivní žena, často dělá i dojem velmi sebejisté, někdy je i panovičná, apod. vzbuzuje v mnoha mužích určitou obavu až opatrnost. POZOR, chlapče, POZOR, si my muži myslíme. Často se snaží ovládat, dirigovat vše kolem sebe, z počárku VŽDY nenápadně, ona je krásná a ona si to může dovolit. Mnoho chlapů si na takové dívky či ženy dává "sakra" pozor. K tomu ještě myšlenka na to, že jen luskne prsty a mnohý chlap kolem ní leze po kolenou, věrnost je u takových žen často chápána jako velký otazník. Mnoho chlapů, kteří touží po partnerském, manželském nebo rodinném životě chtějí mít doma jistotu do bouřky, do nepohody, k výchově dětí, do období nemocí, a to atraktivní ženy mnohdy nechtějí a dokonce ani nesplňují. A najednou je zde normální dívka, žena, zajímavá, ale ne atraktivní, milá, ale ne podlézavá, hezká postava, ale ne koketa, která klidně přizná své chyby, apod. a většina chlapů je najednou rozhodnuta. Nikolv chlapi co chtějí kamarádku s výhodou, nikoliv chlapi co chtějí jen něco na jednu noc, nebo jako doprovod do baru. Na to jsou dobré ty příliš atraktivní. Zdá se vám, že píši o tom moc hrubě, ne, to je jen jedna část rozdílného myšlění průměrných mužů a nadprůměrných žen.
jeden z partnerů má tvořit domov, místo kam se všichni budou rádi vracet a kde problémy zůstaly za dveřmi, já tomu říkám pelíšek a druhý musí být ten akční, co z toho pelíšku občas všechny vyhodí aby i něco zažili. Tohle fungovat bude.
Pokud budeme věci i partnery, co se nějak pokazili ihned vyhazovat, nebudeme mít nic. Max tu čivavu. A pokud nebude pelíšek ,kam se vracet , tak se prostě lidi vracet nebudou . je na každém ,co chce.