Rychtář Jakub Kubata ze Zbudova je mýtem blatské vzpoury. Skutečně tu tehdy žil sedlák Kuba či Kubata, křestním jménem Řehoř. V době popravy - 1581 - totiž nebyl ještě rychtářem, stal se jím až v roce 1597. Písemné prameny ani nenasvědčují tomu, že by se poddanské neposlušnosti nějak aktivně zúčastnil, naopak byl řádným sedlákem, plnícím si své povinnosti. V době, kdy probíhaly popravy vzbouřenců, totiž opravoval od základů svou vyhořelou usedlost a získal k tomu od Adama z Hradce dokonce berní úlevu. Na historické skutečnosti, že hlubočtí poddaní začali rebelii a byli za ní tvrdě potrestáni, to však nic nemění. Lidová tradice však šla svou cestou, stále dávnější a dávnější událost podle potřeby upravovala a zveličovala bez ohledu na historickou pravdu. Samo památné rčení "Kubata dal hlavu za Blata" je poprvé písemně zaznamenáno až k roku 1750.

Dle Daniela Kováře (vedoucí českobudějovické pobočky státního oblastního archivu v Třeboni, archivář a spisovatel) z knihy Českobudějovicko - I.Levý břeh Vltavy - Zbudov, nakl. Veduta 2008.