Jsou to důležité informace které se dříve dostávali k lidem častěji než dnes...
Například u nás na nádraží v Břeclavi byla místnost červeného kříže zvlášť nemocné s těmito problémy kde se mohli natáhnout na lékařskou postel...a nohy nechat nahoře odpočinout od otoků...Dnes už musí každý sedět a nikoho to nezajímá...
Já jsem rizikový pacient s hlubokou trombózou cév po plicní embolii 21 dní na ipce a právě teď jsem cestoval s karcinomem do Prahy na Proton kvůli speciálnímu vyšetření...a 700 km v kuse cestování vlakem a šest hodin čekání na Protonu všechno v sedě...tři hodiny zpoźdení vlaku tak že nebylo kde doplnit po ozáření tekutiny a nohy nafouknuté jako balóny.
O půlnoci teprve doma.
A přitom tam byli pacienti vození sanitkou...
Po dotazu jak se cítím po ozáření jsem řekl že super i když jsem nemohl trefit na nádraží
a bloudil v zamčeném areálu kde byli dveře na kódy...ten den jsem dvakrát přelézal přes ploty protože už se nedalo jít po schodech... na konec jsem jel za Prahu na Prosek a zase zpět na nádraží...
K vodě jsem se dostal až po půlnoci.
Ve vlaku by mělo být lůžko pro pacienty.
1
Máte připomínky k diskuzi nebo k diskuzním příspěvkům?Napište nám
Lubomír Blüml
Jsou to důležité informace které se dříve dostávali k lidem častěji než dnes...
Například u nás na nádraží v Břeclavi byla místnost červeného kříže zvlášť nemocné s těmito problémy kde se mohli natáhnout na lékařskou postel...a nohy nechat nahoře odpočinout od otoků...Dnes už musí každý sedět a nikoho to nezajímá...
Já jsem rizikový pacient s hlubokou trombózou cév po plicní embolii 21 dní na ipce a právě teď jsem cestoval s karcinomem do Prahy na Proton kvůli speciálnímu vyšetření...a 700 km v kuse cestování vlakem a šest hodin čekání na Protonu všechno v sedě...tři hodiny zpoźdení vlaku tak že nebylo kde doplnit po ozáření tekutiny a nohy nafouknuté jako balóny.
O půlnoci teprve doma.
A přitom tam byli pacienti vození sanitkou...
Po dotazu jak se cítím po ozáření jsem řekl že super i když jsem nemohl trefit na nádraží
a bloudil v zamčeném areálu kde byli dveře na kódy...ten den jsem dvakrát přelézal přes ploty protože už se nedalo jít po schodech... na konec jsem jel za Prahu na Prosek a zase zpět na nádraží...
K vodě jsem se dostal až po půlnoci.
Ve vlaku by mělo být lůžko pro pacienty.
1