Hulvátství je typickým znakem Čechů. Vždyť se říká že Čech je buď hulvát nebo líbá ruku. Masaryk byl sám zakomplexovaným člověkem a jeho nenávist ke šlechtě zapříčinila této zemi mnoho běd. Masaryk tak hned přistoupil k likvidaci šlechtických titulů. Prý aby si lidé byli rovni. Používání výrazů jako pane barone, hrabě či paní baronko, bylo po 28.říjnu 1918 trestné. Nezapomínejme, že třeba Antonín Dvořák byl rytířem, to samé básník Vrchlický a celá plejáda ze špičky tehdejší česko-rakouské společnosti, se pyšnila řadou šlechtických titulů. Tito tituly, udělené císařem Františkem Josefem I, byly zasloužené. Ti lidé něco dokázali. Ladislav Rieger byl baronem. Problémem bylo, že česká plebejská společnost čeledínů a otrapů viděla v Masarykovské rovnosti, příležitost se vyrovnat lidem, kteří si úctu skutečně zasloužili. Tento mindrák a závist z úspěchu někoho jiného, trvá dodnes. Proto mají někteří problém titulovat.