S autorkou v mnohém souhlasím, ale je potřeba dívat se na záměr, proč někteří draci vypadali jak vypadali. O drakovi z pohádky "Když draka bolí hlava" nebudeme diskutovat - hrůza. Ale drak v pohádce "Za humny je drak" byl takto již zamýšlen a je to jasné od začátku - drak se živí dřevěným uhlím a má rád hudbu. Takže příště trochu rozlišovat.

Nevím, jaké má osobní zkušenosti s draky autorka článku, ale mně se v pohádkách líbí draci, se kterými je možné se dohodnout. Draci, se kterými není rozumná řeč, patří do hororových příběhů.

A proto mám ráda české pohádky a tvrdím, že jsou nejkrásnější. Když se podívám na to, co se tvoří za hranicemi, tak si říkám, že být dítětem a vidět to, tak se v lepším případě buďto pokakám strachy, nebo že mně vyroste narušená osobnost. Myslím si, že smyslem pohádek není vystrašit děti tak, aby z ní měly noční můry.