V roce 1990-2 v N.P. Autopal v N:.Jičíně pracovali ještě občané Vietnamu. Po změně režimu cestovali domů. Kontejnery byly zaplněny koly favorit, šicí stroje singer, lučnik a babety.Jiné drobnosti jsem neviděl. Ano, koupili je ze svých vydělaných peněz. Na ně neměl ani náš MOTOKOV.
Posílali ne jenom babety ale timťony.
Asi sem žil v jiné zemi nějak se tu pletou jablka a hrušky jako vždy zmatečné pomíchání doby a historie
proč bylo kolo favorit tak žádané.Lehká odpověd.Na výběr byl favorit a pak kolo ukrajina
A konkrétně favorit nebylo vůbej jednoduché a samozřejmé koupit. Byly nedostatkové a sehnali jste je buď jen s velkým štěstím, nebo přes známé. Pokud jste jedno nebo druhé neměli, tak jste měli smůlu. A zbyla na vás ta ukrajina.....
Muži rozhodně na kole do práce nejezdili. Tak hluboko neklesli ani za socialismu.
Lžeš já jezdil od pondělí do pátku každý den 22 km tam 22 kmzpět
ty tesilky to byla tragédie, lituji každého, kdo se musel mučit v kousavých tesilkách, saku a kravetě.
Tesilky nebyly tak kousavé a těžké jako to co jim předcházelo. Naštěstí jsme my tehdy mladí tesilky rychle nahradili Riflemi. Už v počátku šedesátých let byly u nás kola od Pionýra, přes Juniora ke Sport a Favoritu. Pro dospělé náš Tourist, ta slavná Ukrajina a myslím, že východoněmecký Diamant. Koncem šedesátek skládací Eska a Liberta. Je fakt, že jízdní kola se nekupovala, ale sháněla, jen Ukrajina se dala koupit. Proto tady přežívalo mnoho historických kol, která většinou jezdila lépe než ta nová. Mončičák to bylo těsně před revoluční.Neřekl bych, že svlékacími skleničkami byl zaplaven trh. Neříkám, že je neznám, ale nevzpomínám si na nikoho známého, kdo by je měl. Nábytek podle návrhů pana Halabaly je i v západní Evropě do dnes svým designem ceněný a uznávaný.
Další proškolovací článek o tom, jak bylo zle a tím pádem je teď úžasně?