Bylo mi asi pět let, snědla jsem bábovičku,kterou jsem si udělala na pískovišti a nic. Jedli jsme i to, co nám spadlo na zem. Nemohli jsme si dovolit vyhazovat jídlo. Jídlo nevyhazuji ani teď. Když něco zbyde, slepičky si dají do zobáčku.

Jako děcka jsme lítali furt venku a když spadlo jídlo na zem, tak s tím neměl nikdo problém. Ovoce a zelenina se jedla hned na poli, takže žádné umývání a špinavé ruce celý den. Taky nevím o nikom z vrstevníků, že by trpěl na nějakou alergii.