Matka mě (řeknu tě) naučila mnemotechnickou pomůcku, nad kterou češtinářka šílela (protože by neměla co učit - jakési pády a podobně) Když můžu říct ti - píše se mi, tě - mě, tebe - mne, tobě - mně a je to. Ale pak by opravdu všichni v páté třídě všichni uměli psát a na druhém stupni se za první republiky učila jen literatura. Pokud se blbne hlava s nějakými pády, tak se až do maturity v každé hodině češtiny musí dělat větné rozbory, přitom je to k ničemu.
No vidíte, a já to přes pětadvacet let učil právě podle pádů, za mě daleko jednodušší než nějaké ti-tě-tebe....I průměrní žáci to pochopili a chybovali jen ti opravdu slabí, kteří by to pomocí dosazování zájmen nezvládli vůbec. O významu rozboru věty se zmiňovat nebudu, vidím, že by to nemělo žádný smysl. Prostě to patří do učiva nejen ZŠ, stejně jako třeba blanokřídlí, chemické rovnice nebo dělitelnost přirozených čísel. Přitom je mi to k ničemu. Pa.
Jo tak s tím bojuju celý život. Vím jak to je, ale nechce se mi zjišťovat pády, tak to automaticky napíšu jak si myslím. Ono totiž je to s tou češtinou podivné, kdo toto vmyslel musel být génius. Mně a mě. Obojí se vyslovuje téměř stejně. Není snad horší psaní tvrdého a měkého (nebo snad měkkého) i ?
Tak možná je pro Čechy tohle horší, já Slovenka jsem zase měla problém rozlišovat rody v minulém čase ( muži, děti, ženy). Na Slovensku se snad v r.55 či tak nějak zavedlo společné časování sloves bez ohledu k rodu (muži, ženy i deti boli). Mně spíš dělalo problém množné číslo středního rodu , např. děvče (ne ty děvčata, ale ta), na Slovensku tie. No ale co, po 60 letech v Česku, nikdo nepozná tady ve Slezsku, že jsem Slovenka a pravopis mám ještě stále možná lepší než mnoho Čechů. Fandím si. 😉
Pamatuji si tuto poučku, kterou zde také uvádějí. Píše se "rozumě nebo rozumně" ? TAk si řeknu "rozumný,,,je tam "n". Takže správně je rozumně. Potud ok. Ale slovo tamější nebo tamnější ? Řeknu si: tamní lidé, je tam "n", takže tamnější...a ejhle ono je to špatně. Tak tomu říkám češtinářský bordel v poučkách.
No prý "tamější" se odvozuje od slova "tam" a ne "tamní".
Děti učím jednoduše : bez Vaška - 2 slabiky = 2 písmena / beze mě
Dej to Vaškovi - 3 slabiky = 3 písmena / dej to mně
- p. = Vidím Vaška / mě
- p. = O Vaškovi / o mně
Pro diktát super, problémem bývají u dětí pádové otázky ...
Tak za malý chyták v jedné otázce jsem měla 9/10. A to jsem Slovenka, která se nikdy ve škole češtinu neučila. No co, jsem hvězda. Konečně v 80. 😉
Záleží na tom? Je mě absolutně jedno jestli, mně, mě, mne,
Někomu ano, někomu ne. Dle libosti.
Myslím, že tam občas mají nějakou tu chybu, rozebírat se mi to ale nechce.
Kdo tohle nezvládne, je pitomec.
2 a 4 pád mě, 3 a 6 pád mně
Rozumněl, nebo rozuměl?