Ano dnes děti je těžké mít, s přítelkyní oba máme lehce nad minimální mzdu. Dohromady oba cca 40 tisíc čistého, z toho zaplatíme byt,telefon, pojistku na auto a zbyde cca 15 tisíc na měsíc pro 2 na jídlo, drogerii, oblečení, benzín mimořádně výdaje atd. Navíc co dělat když bude školka, pak škola zavřená, oba máme 4 týdny dovolené a to nepokryje v žádném případě všechny ty prázdniny a u obou rodiče taky pracují, takže hlídání z jejich strany nepřipadá v uvahu. Dřív se chodilo brzo do důchodu a to byla ta výhoda, že mladí měli zajištěné hlídání a nebyla ta nejistota v podobě toho, že nesežene člověk práci, nebude mít kde bydlet a co jíst. A rozhodně bych taky nemohl dítěti zaplatit lyžák, ani školu v přírodě, prostě nic. Takže čekáme až se situace zlepší, nebo až rodiče půjdou do důchody a mohly by pomoc s hlídáním, otázka jestli pak na to budou mít ještě sílu.

Nemít děti není dobře nebo špatně, je to prostě volba každého člověka. Pochopitelně má ale své následky. Například ty, že bezdětného nebude mít na stáří kdo živit (pokud to tedy v budoucnu nepřevezmou roboti).

P.s. Jestliže se ovšem (jak je nám neustále opakováno) „máme nejlépe v historii“, není mi tak úplně jasné, proč by měl být s dětmi problém kvůli nějakým nejistotám. :)

Je to zodpovědnost, když na to dítě mám zázemí, peníze, řádného partnera, tak si to dítě udělám, ale pokud na to nemá, tak si ho nepořizuji, zvlášť když jde o dítě.

Už jsem viděl hodně takových kteří neměli vlastně nic nadělali si děti a potom si jen pořád stěžovali jak je všechno drahé a jak je to těžké. A ještě říkali věty typu, kdo neokrádá druhé okrádá vlastní rodinu, opravdu velmi slušní lidé, jako by jim ty děti udělali cizí lidé.

Já bych se nad tím zamyslela takto: za 10, 20, 30 let, čeho budu víc litovat? Toho, že jsem neměla odvahu mít děti a zůstala jsem sama, nebo toho, že jsme se museli uskromnit, nejeli jsme na dovolenou, bojovali jsme s nejistotou, bořili jsme předsudky, museli jsme se vůči leckomu vymezit? Rozdíl za 10, 20, 30 let bude v tom, že tady s námi bude někdo, koho snad s pomocí boží vychováme ve slušného člověka. Ale to musí každý vědět sám, je to každého věc. A je třeba mít na paměti, že příroda je k nám ženám nemilosrdná a za pár let se problém vyřeší sám.

Kdyby takhle uvažovali lidé generace před námi, tak bychom tady vůbec nebyli. Jmenujte mi období, kdy po dobu života jedné generace nepřišla válka...nebylo. Chápu, že chcete přivést dítě do vatičky, aby se mělo nejlíp. Ale to nejde. Takže musíte volit, jestli dítě a všechny radosti, co s sebou přinese, ale nejistotu. A nebo to, co teď vidíte jako jistotu, ale co jednou může být nuda a osamělost. Je to jen na Vas. A nikdo by Vám do toho neměl mluvit. Hezké přísloví říká:"Vem si od života, co chceš, a zaplať za to". Ta cena je někdy vyšší než původně myslíme. Ale někdy taky ne...

No jo, tak raději NIC. Každý si to musí v sobě nastavit sám. Mít děti je prima, ale je to drahé a náročné na čas, na nervy, na vlastní pohodlí,,, To bezesporu. Pokud pisatelka racionálně odmítá mateřství, její věc, Já se s tím ztotožnit neumím. Vychovali jsme děti, na dovolenou do ciziny jsme jeli, až když vyrostly a nelituji toho, že jsme se s nimi uskromňovali. Že mají nejistou budoucnost? No ale to bylo vždycky!!

Názorná ukázka jak se řeší výzva. Za a bojuj v jejím problémů mít děti a bojovat jako všichni, kteří je mají. Uteč to je paní co prostě raci veme nohy na ramena a napíše článek o tom proč to nejde , má výmluvy. Dělá v dobré práci určitě teď se mají dobré tak ok 2-3 roky nakoupit zásoby plen kočár atd nejdražší období být teda připraven a nemusí kupovat vše nové a drahé a kočár je nejlepší Mariah s obrima kolama... Nebo dělat mrtvého a to jsou ti co aspoň nepíšou výmluvy!

Chápu, že mnohé tímto názorem vytočím, ale plně chápu ženy, které se rozhodnout být bezdětné, protože i bez dětí lze prožít plnohodnotný i partnersky plonohodnotný život. Ten neustálý tlak na to, že občanskou povinností dnešních žen je odnosit a odrodit další daňové poplatníky, kteří budou jiným vyděkávat na jeji důchody, je nesmyslný. Stejně jako teorie trvalého růstu.

Všechno to jsou výmluvy. Neochota vzdát se svého životního standartu je z článku jasně čitelná, jen se schovává za výmluvy. Kdyby holka šla do vztahu / manželství s člověkem, kterého by naprosto bezpodmínečně milovala a odevzdala se jeho lásce, neměla by důvod strachovat se o budoucnost. a mít děti, protože spolu by vše zvládli... mnohdy je to i na opak, že nechce muž. A najít pak protějšek, který by chtěl založit rodinu a milovat bez podmínek je proklatě těžké. A jelikož je pravda, že se spousta manželství stejně rozpadne, měl by mít ten, komu dítě zůstane jasně garantované, že protějšek se svým povinnostem nevyhne.

Bohužel české vlády jdou přesně opačným směrem a vzkazují případným budoucím samoživitelům - budete na to úplně sami! (trestný čin když protistrana nezaplatí 4 měsíce v kuse a když dá jednou za 4 měsíce 500,- Kč už je to snaha a nelze jej postihnout, možnost oddlužení dluhů na výživném v rámci insolvence to je přístup naší vlády bohužel.) Tak že ano i ne. Ne paní nemá partnera se kterým by dítě chtěla a proto hledá výmluvy a ANO výmluvy se hledají v dnešní době fakt snadno.