Paní nechápe základní věc- lidský život trvá okolo 80-ti let a za tu dobu člověka potká mnoho těžkých věcí. Nikdo nám nezaručí mír, zdraví, štěstí, blahobyt...ale stojí za to.
Generace Z. neumí se poprat se životem a tak si jen ztěžují a hledají výmluvy, proč to nejde.
Vy děti nemějte! Bude to lepší..
Podle toho co píšete, byste vychovu nezvládla..
Všechny důvody, které vypisujete, proč nemít dítě opravdu sedí - neuvěritelné pitomosti! Jsem o pouhých 13 let starší a naprosto jiné světy!
Ano, klimatická změna je, strašně rychlá a může za ni člověk!
Ale řeši tohle v Arábii nebo Africe? Ne, to řeší jenom bohatí a zpovykaní..
Vám chlapům se to říká, vy většinu těch věcí nezažíváte. Ti zbabělejší to nezvládnu a utečou. Já ji plně chápu a nejsou to prvotiny, ale opravdové důvody. A to říkám jako matka 2 dětí ve věku 7 let a mě je 42. Takže mohu posoudit jaké oběti, nesnáze a vyčerpání to přináší. Ano má to i tu druhou hezkou stránku, kdy je někdy stav ideální, ale těch starostí převažuje. Dnes chapu jaké strasti a to bez internetu a socialnich síti prozivali naši rodiče. A to mám vydělávajicího milujícího manžela, který v této době bojuje se mnou. A věřte, že dnes je to mnohem složitější než za našeho dětství. Mít děti není ničí povinnost.
Při Vašich názorech raději zůstaňte, madame, tak jak jste. Jen doufám že nebudete kolem klimakteria zatěžovat zdravotnictví náhlým objevením se mateřského pudu.
To je jen snůška pseudoproblémů, které se vlastně týkají každého a v každé době. Nikdo z nás nevěděl a neví, co může být zítra v zaměstnání, jestli budeme zdraví, jestli bude ten zmiňovaný mír, dostatek peněz, jestli vztah vydrží a spoustu dalších věcí. Každá matka se potýkala s radami starších (matka, babička,...), některé byly ku prospěchu (přeci jen dítě je bytost pořád stejná už stovky let), některé už zaostalé, tak si to člověk musí přebrat.
Navíc mi přišlo, že paní neví, co vlastně by chtěla. V jednom odstavci tvrdí, že dříve dítě vychovávala celá vesnice, což není pravda, odpovědnost za výchovu mají vždycky rodiče, jen na té vesnici lítaly děti venku v partě a chodily tak do různých rodin. Na jednu stranu jí vadí rady okolí a přitom by se ráda zbavila alespoň částečně odpovědnosti za vlastní dítě a hodila ji na kamarády, které ale nemá.
Prostě zmatená žena, která nechce děti, ale má z nějakého pohnutí mysli potřebu to zdůvodňova veřejně a přitom to "zdůvodnění" kulhá na obě nohy.
Tak já přidám mladé paní ještě jeden hejt. Neměli jsme hotovou VŠ, neměli jsme kde bydlet (podnájem), neměli jsme práci a měli jsme dítě. To nevyváží ani všechno zlato světa. Dítě nepotřebuje hmotné statky, ale péči a lásku. Ty řeči o zodpovědnosti jsou zase jenom výmluvy.
Neměli jste práci, neměli jste kde bydlet, pořídili si dítě a žili z lásky. Čili styl - teď se o nás státe a ostatní starejte? Nebo to bylo trochu jinak.
Je to jenom snůška hloupých blábolů. Pokud se jí nelíbí podmínky v ČR, ať se podívá, kde na světě mají matky podmínky lepší. Je to jen pohodlná, sobecká ženská, kterou mají v důchodu živit moje děti.
Není aní pohodlná, ani blbá, ba naopak zvážila alternativy a rozhodla se, že do tohohle mít děti nechce. A to je v pořádku. Já mám dvě, ale k dnešnímu bych si to takhle navybrala.... Ani náhodou....
Co k tomu vyjádření mladé paní: Snad jen to i kdyby náhodou chtěla změnit názor, tak ať ho raději nemění. A ještě, ať šetří a šetří, aby si měla z čeho platit servis kolem své osoby ve stáří. Co, ovšem penězi nekoupí je to, co se koupit nedá, vnitřní radost a lásku, kterou nám děti, po té i vnoučata dávají po celou tu dobu i když třeba zrovna zlobí. Tak to příroda nastavila a tak to i je.🤔 😉
PS: A pejska, ať si také nepořizuje . Je to živý tvor, ne mechanická hračka a má své potřeby, které je třeba respektovat, což si mnoho lidí neuvědomuje a záhy se ho obvykle snaží zbavit, protože mu překáží ve stylu jeho zaběhnutého zivota.😦
Moje kamaradka pracuje v domove duchodcu...asi 90%klientu jsou lide s rodinami, vnoucaty i pravnoucaty..vetsinou meli vsichni 2 a vice deti....a stejne skoncili v domove a navstevy k nim chodi jednou za cas na chvilku..takze asi tak..to ze ma nekdo deti nezarucuje ze na stari nezustane sam.
A pracujici zena ze svych dani plati jinym zenam jejich materske, jejich detem vsechny skolni aktivity ktere dotuje stat...a to od narozeni daneho ditete az do ukonceni jeho skolni dochazky....a toto dane cizi dite bude na jeji duchod pracovat jak dlouho?6 let?kdyz pujde do duchodu v 70, dele se stejne nedozije...
Rozhodne neni sobcem..sobec je ten kdo si udela deti, protoze to po nem chteji jini..a dite pak vyrusta v nefunkcnim vztahu s rodicem ktery jej nechtel, ale udelal si fajfku ze splnil ukol a udelal dite...mezitim dite vyrusta s rodicem ktery na nej nema cas anebo ho nechce mit, v horsim pripade dite tyra...toto jsou sobci ..chcete deti?mejte je, ale pak nenatahujte ruku aby vam je zivili jini..
Paní autorko z vašeho článku je evidentní, že byste vše ohledně budoucnosti a vašich dětí chtěla mít pod kontrolou a to ideálně už teď z předstihem. Tak to ale nefunguje a pokud chcete s dítětem čekat na dobu "až"... až bude lepší socioekonomická, geopolitická, společenská, nebo ekologická situace, nejspíš se nedočkáte.
V životě obecně moc jistot není... ale krom smrti je tu ještě jistota toho, že dítě vám obrátí život vzhůru nohama a téměř vše bude jinak, než jste si naplánovala, nebo vysnila.
Nemáte například naprosto žádnou jistotu, že vaše dítě bude zdravé. Je tolik různých vážných syndromů, postižení a genetických vad - nechci vás tu záměrně nijak děsit, ale i to se může stát. Věřte mi, vím lépe než většina ostatních o čem teď mluvím!
To co se vám tu snažím říct, že jestli chcete ohledně vašeho dítěte mít jakoukoliv jistotu(že bude zdravé, šťastné a spokojené atd atd) a touto jistotou podmiňujete jeho pořízení... nejspíš je vám souzeno zůstat bezdětná....
Zde ani není, co říct. Faktem je, že lidé s tímto přístupem dle klasických přírodních zákonů v průběhu několika generací v důsledku nedostatku potomků vymřou... Možná se k tomuto způsobu uvažování kloní čím dál tím větší část populace, takže postupně budeme vymírat. A většinu budou, zákonitě, časem tvořit ti, kteří jsou poněkud více založení k risku.
Takže, jediná smysluplná rada je, že je třeba celý život být slušným a korektním člověkem, který je otevřen i druhým a nevidí hlavní smysl života v penězích a touze mít moc. Pak bude mít skutečné neprospěchářské přátele i širokou rodinu.
V mém okolí je takových lidí dost, já sama mám 3 děti, a ty mají také více dětí a v celé rodině je to víceméně standard. A jenom mimochodem, více jak polovina nás má vysokoškolský diplom, ne ze Sládkovičova apod.
Nevím, pisatelka přesně vystihla důvody, proč lidé nemají děti. Nesouhlasím, že by to byla lenost a pohodlnost (u někoho možná ano). Já to vidím jinak i z pisatelky cítím, že se bojí převzít zodpovědnost za jiné - své dítě/děti. Celý článek je o tom, že je dnešní doba nejistá, o obavě z budoucnosti , minimální podpora a podobné argumenty.
Já jsem tzv. Husákovo dítě, v dospívání jsem zažil změnu režimu, velmi turbulentní 90.léta a obavu z budoucnosti jsem měl samozřejmě také. Podpora rodiny byla také nic moc, prostě obdobná situace jako je popsaná v článku. Nicméně právě když bylo manželce třicet, narodila se nám první dcera a bylo to úžasné, poté přišla druhá dcera a bylo to stejně úžasné, tehdy byla podpora taková, že jsme museli zaplatit i za pobyt manželky a dcery v porodnici, což se dělo asi 5 měsíců, protože se poslanci prý spletli 😂 a můj daňový odvod několikrát převyšoval rodičovský příspěvek 🤣
Takže snad jediné, kdybych měl možnost, možná bych leccos v životě dělal jinak, ale o jednom jsem nikdy nezapochyboval a to je, že jsme si pořídili 2 dcery, které můj život neuvěřitelně obohatily. A možná i v tom mám vlastně pochybnost, že jsme to měli zkoušet dál až do syna 😂.
"z pisatelky cítím, že se bojí převzít zodpovědnost za jiné - své dítě/děti" Přesně tak bych to viděla i já. Mimo to, dokud člověk nemá děti, tak nepochopí, jak bezva je, když Vás má někdo bezpodmínečně rád a že si s nimi užijete opravdu hodně zábavy. Pak ještě děti pro nás překvapivě nebyly tak hrozná finanční zátěž, jak jsme předem čekali. Na začátku pro prvního s nadšením plno věcí koupily babičky (jedna postýlku, druhá kočárek). Pak jak děti rostou, tak s tím ale taky stejně člověk postupuje v kariéře a zvedá se mu plat, takže jsme vlastně zatím vždycky vydělávali dost na to, aby děti nebyly finanční problém.