Drtivá většina pozic jsou ty nejpodřadnější v korporátech za minimální platy. Ten kdo má opravdu co nabídnout a chce za to být dobře ohodnocen musí jít do zahraničí, tady buď místo nesežene a nebo dostane kulový.
Bohužel hodně mladých toto nedělá pouze při tzv. duševní práci, ale i při té fyzické, péči o seniory, stážích, na praxi kdekoli, chtějí brigády v administrativě, smysluplnější je pro mě chmel, sběr brambor na vzduchu venku, česání ovoce (jablka, třešně, broskve apod.)...Ale o to nemají zájem. Tak co vlastně chtějí? Víme, co vše nechtějí, ale kdo to bude za ně dělat??? Pro ně a jejich děti, pokud nějaké budou mít...My už nemůžeme, naše generace marodí, je unavená, odborníci v řemeslech odcházejí do penze a nástupci nejsou, ale na penze jsme rodičům i nám vydělali. Tak jak oni mladí?
Dokud bude sběr brambor oceněn 100 na hodinu, tak se nedivte, že mladí raději půjdou za 120 do kanclu. Pokud se mladý vyučený truhlář poohlíží po práci a dostává nabídky 20-25 tisíc hrubého, nedivte se, že jde dělat třeba skladníka. Pokud je mladý člověk vyučený a hledá práci, zjistí, že všude jinde než v oboru dostane více. A málokdo má po škole kapitál od rodičů, aby si mohl otevřít vlastní dílnu, provozovnu nebo nakoupit nářadí a dělat sám na sebe. ;-)
Chodit do zaměstnání musí mít smysl. Hlavně ten finanční.