Antropoložka. Americká. O historii toho moc neví, o evropské ani tolik. Postavení rolníků se naopak prudce zhoršilo, přišli o další práva, aby je majitelé udrželi na té půdě - neb jich bylo málo. Pak přišla povstání nevolníků a rolníků, byla (s výjimkou právě zemí koruny české) všude tvrdě potlačena a pobita, následně se práva okleštila ještě více, aby si příště nezkusili zase vyskakovat - prostě když to nešlo sílou, použijte větší sílu, když to nejde tyranií, okleštěte práva a životní podmínky ještě víc.

Ke zlepšení situace dochází pak zrušením poddanství/nevolnictví, což je až v době osvícenectví, tedy o mnoho generací později. A protože přichází kapitalismus a je to pro bohaté ekonomicky výhodnější, než nevolnická práce.

Dát do souvisu mor a prodloužení života jest pěkně odvážné, tak já budu tvrdit, že prodloužení života souvisí s pěstováním nových plodin jako brambory, co přijdou v následující době z novoobjevených zemí, třeba. Které mají slušný výnos na horších půdách. (Nejsem zemědělec a souvislost jsem si právě vycucala z prstu - ale vypadá to stejně odborně, jako to co paní říká... vědecká metoda "by mohlo bejt, ne?")

Plus ti geneticky vybraní přeživší byly zasáhnuti morovýma ránama 17. století - takže teorie o imunitě jesti pochybná.