No chudáci děti, které se s těmi spratky potkají ve škole. Snad se najde někdo, kdo dá pro změnu nakládačku jim.

Jo, to si ze školky pamatuju taky - odjakživa introvert co chtěl ze všeho nejvíc sedět bokem a kreslit si nebo stavět stavebnici. Pořád mě nutili do kolektivu, a ty děcka pak zřejmně byly naštvaný, že jim někdo říká, s kým si hrát, a dávaly to najevo poměrně fyzicky. Jedna z učitelek ještě mínila, že si za to můžu sama, že ona tam od toho není a že si to mám vyřešit. A pak mě zavírala do kumbálu, když jsem se to teda pokusila řešit tím, že jsem se bránila. Zvláštní, že když mě někdo praštil a já brečela, tak jsem byla za problém, a když já někoho praštila a on brečel, tak jsem taky byla problém. Ta druhá učitelka to jen ignorovala, ale většinou mě aspoň netlačila do toho, abych si s ostatníma hrála.

Fakt to není nic nového.

Nám se ve školce stalo to, že vnuka učitelka /bez kvalifikace / trestala, když nechtěl udělat úkol/ např. nakreslit bagr/ což určitě jako předškolák asi

by nezvládl, tak ho zavírala na záchod a nechávala tam klečet potmě, nebo ho tahala za nohy po třídě a nutila ho klečet.Ostatní učitelky tomu přihlíželi. My jsme potom nemohli vnuka dostat na záchod bez toho,abychom s ním tam nešli a měsíc jsme ho nedostali do školky. Toto vše jsme se od vnuka dozvěděli až končila docházka. Stížnosti se ututly.Zřizovatel byl Obecní úřad- starosta byl manžel ředitelky školky. Střet zájmů.Ucitelka i přes stížnosti učí dál.

dobrý den,přečetla jsem co se stalo ve školce i diskuze k tomu, velká chyba rodičů. že klukům vše dovolí, ještě větší chyba učitelek, které nic nedělají pro chování dětí ve třídě, mají být rády za práci s dětmi v tom nejhezčím věku, kdy jsou velice důvěřivé a poslušné , takové tam nemají co dělat, já měla podobný případ s dcerou,nosila zástěrky odlišné od konfekce, každý den měla utrženou kapsu, nebo natrženou sukni a dokonce se jí ztratila í košilka, ve které po obědě spala, reakce učitelky " nemáte jí tak strojit" to bylo celé řešení , ty zástěrky a košilku jsem šila ze zbytků /5,-kč, konfekce 70,-/ a vnuka ve školce jsem naučila se bránit, oplatil klukovi co mu udělal a učitelka mi řekla že to by nešlo aby se pral, ale zabralo to, už mu dal pokoj ,.Myslím, že povolání učitele je poslání a to by taky mělo být na prvním místě a ne kolik za to

No jasně, z dobře situované rodiny, tak to je jasný. Spratci zbohatlických rodičů, co sponzorují školu, takže si můžou dovolit všechno. A škola aby náhodou nepřišla o sponzory, tak to radši vyřešila v tichosti. Učitelky za to nemohou to má pravdu, ale ředitelka ano.

Nechce se mi věřit, že si učitelky ničeho nevšimly. Podezřívám je z toho, že se bály rodičů nevychovaných chlapců a proto raději nezasahovaly. Rovněž se pozastavuje nad tím, že maminka děvčátka dlouho otálela a vzniklou situaci rázně okamžitě neřešila. Nedovedu si představit, co bych udělala, kdyby se jednalo o mé dítě.

To jsou ty změny systému. Zrušit to co fungovalo a nastolit výchovu západu. Učitelkám nic nezávidím a hlavně nevyčítám. Dejte grázlíkovi lepaneček a je zle od jejich rodičů, kteří samozřejmě vychovávají své děťátko velmi dobře. Pokud se jedná o grázlíky zbohatlíků tak na ně nemá školka, škola žádné páky, protože jejich tatínkové tato zařízení většinou sponzorují, takže ředitelé šlapou podle nich. Hlupáci mají vyznamenání, násilníci velmi dobrou z chování. Potom se nedivme co nás řídí.

Skvěle, holčička má doživotní trauma - to se nedá brát na lehkou váhu. Sluníčko, které vyrůstá v harmonickém prostředí, se dostane mezi raubíře. A nejhorší je, že se jí nedostalo podpory - ani od učitelek, ani pořádně od maminky. Z pohledu holčičky: maminka ji dala do místa, kde ji někdo trápí - má v hlavičce zmatek, jestli ji má maminka vůbec ráda, proto se jí nesvěřila. Neví, že to tak nemá být. Za dítě ve školce zodpovídá ten, komu je svěřeno, a to jsou učitelky. Přece nejsou normální modřiny a šrámy a polité šaty u oběda (kde dámy byly?). Pokud učitelky nereagovaly adekvátně, měla se obrátit na zřizovatele. Je třeba ubezpečit malou, že pokud se jí děje něco špatného, maminka se jí zastane. Nejtěžší na mateřství bylo naučit se, že když se v extrémní situaci (a věřte, že jsou časté) zastanu svého dítěte proti vzdělávacímu zařízení (samozřejmě v klidu), nejsem já ta špatná.