To byla pro děti a dospívající skvělá doba. Teď se bojí všichni uchylu. Ty,ale nejsou schovani venku,ty sedí u počítačů a sledujte děcka na soc sítích. Pohyb na čerstvém vzduchu ještě nikomu neublížil.
Dobře napsané.
Fascinují mě tyhle ŽVÁSTY, jak dětství za socialismu bylo v pořádku. Možná pro někoho, ale ne pro všechny. Je tak složité napsat, že naše dětství bylo jiné, než mají naše děti dnes? TO SI SNAD MYSLÍTE, že v kapitalistických zemích děti nechodily hrát kopanou? Že snad byly uvázaní u počítače, když v té době tam také nebyly? MŮŽETE HOREM DOLEM obhajovat minulý sociobolševický marast a hnus a je vám to stejně k ničemu. Ze zkrachovalého socialismu zbylo jen pár států, kde má člověk cenu méně než shnilé brambory a dřou bídu s nouzí!! Jejich plat nedosahuje ani našich 1000 Kč i s porovnáním spotřebního koše. Rodiny tam si musí těžce dřít a pěstovat plodiny, aby se alespoň trochu uživili. Jen pro příkl. - Venezuela, Kuba, Srí-Lanka či nedejbože Severní Korea!!
Pokud někoho z rodiny bolševici perzekvovali, tak upadl v nemilost již jako dítě. Někteří naši rodinní příslušníci emigrovali do Západní Evropy a co se stalo? Ve čtvrté třídě, v roce 1970, si mě zavolala ředitelka a dala mi jasně na srozuměnou, že jsme nepřátelé socialismu a že na gymnázium mohu zapomenout. Když jsem namítal, že za emigraci rodinných příslušníků nemohu a že jednou budu vědec a chci pomáhat lidem, bylo to ještě horší!! Perzekvovali i mě!!
Pro příklad uvedu dětství emigrantů – našich rodinných příslušníků v Německu. Přestože pracovali v dělnických profesí, dobře se vypracovali. Jejich dědi sportovali, měly mnoho zájmů či koníčků a s rodiči se v 80tých letech podívali do Brazílie, na Nový Zéland, do Afriky a do Austrálie. A my se podívali mimo hřiště tak leda do ….e Vy víte kam 😊 !!! pokrač..
Je to vše o výchově vlastních dětí a místo mozku nemít bramboračku!!!. Naše děti vyrůstaly v 90 létech a naše vnoučata nyní. Nedovolili jsme jim sedět u počítače. Internet vč. sociálních sítí mají striktně na příděl. A výsledek? Jezdíme na kolech po výletech doma i v cizině, jachtaříme a rybaříme. A nikdo si na nic nestěžujeme!!
Nějaká přiblblá NOSTALGIE je vám úplně k ničemu.
Neřekl bych, že šlo o socialismus, ten v dětských očích neměl žádný smysl. Šlo spíše o to, že celé to naše dětství a dospívání bylo v našich rukou a rodiče se do něj tolik nepletli a pokud se něco přehnalo, akorát korigovali nanejvýš slovem, či varečkou. A hlavně jsme opravdu doma, jak to dnes je normální, mnoho nepobyli. Vzájemný kontakt byl pro nás daleko přednější. Ta chemie, která u toho byla je to, co člověka dělá tvorem společenským. Přičemž každý věk měl svoje způsoby projevu . V šesti houpačky, v deseti na schovávanou, v čtrnácti fotbal , hokej. Od patnácti jízda na "pincku" , první lásky, po té diskotéky a tak to šlo až do dospělosti. Žádná televize moc nikoho nezajímala a další současné vymoženosti nebyly. Sedět doma, tak to dělal málo kdo a v očích ostatních byl divnej.🤔😉🙂
Rodiče by neměli školám zasahovat do vzdělávání a své spratky (nadsázka !) ať drží pěkně u huby . Nenechat je trčet na mobilech , PC a nahnat do kroužků , hudebek a podobně ! Čím více , tím lépe ! Až budou děcka brát rozum ( neplést s "rozumováním" v pubertě !) , budou vděční , že umí něco víc , než hledat na GOOGLEu . Něco tam najdou , ale všechno ne ! Podchycená a podporována záliba v dětství mnohdy dokáže s charakterem jedince divy .
V první třídě jsem měl na vysvědčení velkou "2", za neposednost mě řezali, za škrabopis taky. Dnes jsem na to dobře, i majetkově. Kamarád mě žádal, jestli mu doporučím dětského psychiatra pro jeho dcerku. No, dělá to, co já v jejím věku. Dají ji oblbovací léky, do školy asistenta, určí, že je hyperaktivní, disgrafik a dislektik a dožije své dny jako invalida na hlavu.
Ne nebojte se, kamarádovi jsem řekl, ať neblbne, dá holku na nějaký sport a nepouští ji v internetu, mobilu a televizi. A ať dává pozor, co s ní školství vyvádí a opatrně to opravuje.
Krásný vzpomínky, jsem rád že jsem to zažil a svatý jsme rozhodně nebyli, rodiče nestíhali kvůli průšvihům chodit do školy. Dneska by nás nahnali k dětskému psychologovi s nějakou přiblblou diagnózou.
Taky se mě stalo, že jsem jako holka dostala 2 z chování.....prostě jsem byla jen víc akční. Jinak jsem docela obyčejná ženská, děti jsem vychovala dobře ( s manželem), pracují, vystudovaní, dnes s vlastními rodinami.
Krásně napsané,toto dětství jsem prožila a strašně ráda na to vzpomínám,jde to celým mým životem a politiku nechte za dveřma,my jsme jí jako děti neřešily a bylo nám fajnes.
Přesně popsané moje krásně dětství, později sezení v parcích nalavickach a kytary
Ach jo to byl ještě svět v poradku
Socialistickej svět nikdy v pořádku nebyl.
Naprosto souhlasím a moc ráda na své dětství a mládí za socialismu vzpomínám. Bylo nám líp než dnešním dětem. Moc mě mrzí, že mé děti už takové dětství neměly, přesto, že jsem se snažila. Je to znát na jejich psychice, odolnosti a menší radosti ze života. A pokud porovnám život mých rodičů a můj, ráda bych s nimi vyměnila.
Přesně už i to zrušení sešitku na úkoly a na známky.Ziju s dcerou a vnukem v první tride.kdyz je dcera déle v práci musím ji volat co má za ukol.Radost že známek což byl hnací motor pro děti taky už není.vse má mamka v mobilu.Tak jsme mu udělali pro radost aspoň takový přehled na lednici a dopisují se tam známky.S diktátu tam má 2krat 1-2 a sám hned říkal priste budu mít jen 1 nechci tam mít 2😂Připadá mi že Kdysy to děti vuchovavalo k samostatnosti,teď jsou jak pod dozorem v kriminálu.