Můj názor je, že nejkrásnější ozdobou každé ženy je úsměv.
Žena může utratit spoustu peněz u kadeřníka, strávit spoustu času u zrcadla, nanášením makeupu, a pak ne sebe natáhnout nějaké krásné šaty. Pokud pak vyjde ven se svěšenými koutky úst, tak hodně ztratí. Na druhou stranu i úplně obyčejná, usměvavá žena, je prostě krásná.
Když už se mi někdy líbí nějaká herečka, tak vždy v nějakém dramatickém filmu. Neupravená, rozcuchaná, nenačinčaná, prostě v akci běžného života - takovou přece uvidím i svou ženu v běžném životě, třeba po ránu - než načinčaná někde na festivalu.
Skoro až nechápu, jak se může - ve filmu skvěle civilně vypadající žena - zošklivit šminkami, divným účesem, prapodivným oblečením, když jde na nějakou přehlídku.
Žena musí mít kouzlo, k tomu patří úsměv (ale není podmínkou, zajímavá může být i smutná kráska) - a neřeším, zda je silnější či hubená, jakou má barvu vlasů, co má na sobě - klidně pytel od brambor. (Mám jen 2 specifické nároky na ženy, pokud je o vzhled, ty tu nebudu rozebírat. To je soukromé. Jinak jde o KOUZLO A PŘIROZENOST.)
Máte pravdu i podle mě ať žena či muž ať malí velký při těle či hubeňour s vlasy do pasu nebo s hlavou jako zpěvák pan Hála. Jediné co mě zaujme je úsměv a pozitivní přístup
Díky Vendulko, jsem rád, že to platí i z pohledu žen.
Respekt, ano velmi důležité, tedy pro mě a to vzájemný.
Já se v tom našel. Proboha, já jsem ženská!