Milá tuctovko, Tvoje příběhy nejen že znám, já Tvoje příběhy žiju. Co žiju, v podstatě se s nimi ztotožňuji, tak jsem prostě já. Je to vždy krásné, milé, osvěžující a inspirativní. Ale hlavně velmi povzbuzující, potěšující a dosrdcejdoucí! Děkuji! A přeji, ať Tě neopouští neutuchající inspirace ani dychtiví čtenáři. Jsem poctěna, že k nim patřím i já....
A co víc, že čtenářky se může kdykoliv stát aktérka nějakého dalšího příběhu...pozor na mě! 😉
Milá Tuctovko Maruško, to je velice vtipné a osvěžující čtení. Přesně jsem si vzpomněla na setkání po dlouhé době s kamarádem...s kamarádem OČI a VLASY. No..málem jsem ho nepoznala. Měl tak napapané tváře, že oči nebyly pořádně vidět. A kam zmizely vlasy? To zřejmě nevěděl ani on.
Těším se na další článek. Ať ti to píše;-)
Milá paní Maruško, dlouho jsem se takto nezasmála..Co mě to jen připomíná? 🙂 Jedny lícní kosti mám 29 let od střední školy doma 😆
Waw, vždy jsem záviděla těm, které měly doma vlasy, oči i kosti doma. A po pár letech jsme na tom všechny stejně, že?
Milá Maruško, nikdy si nenechám ujít žádnou z Tvých povídek ze života a u této jsem se opět výborně pobavila! Ať se daří a těším se na další - už aby to bylo! 😉
Super,pobavila jsem se. Jdu na sraz po 40ti letech. Tak se mám asi na co těšit.
I kdyby jste se nepoznali, hlavně, že se budete dobře bavit!
Ať žije mrkev a hodně pohybu!!! 🙂
Těším se na další inspiraci!
Opět krásně a vtipně popsaná realita
To je vtipné. Ze života :)
Super😆😆😆♥️♥️♥️