Pan petr Čepek měl ten obrovský dar, který v sobě každý herec nemá - sílu přesvědčivosti a přirozený talent. Ať hrál cokoli, vždy jste mu uvěřili.

Byla to krásná duše a muž, kterého si bylo za co vážit a ctít ho.

Já pana Čepka vždycky milovala, měla jsem ho ze všech hvězd Činoherního klubu nejraději. Na jeho role v Údolí včel, v Babičce nebo v Petrolejových lampách prostě není možné zapomenout. Navíc měl charakter, porovnejme s některými jeho hereckými kolegy. Budiž mu země lehká.

Byl úžasný a nezapomenutelný ve všech rolích. Ráno v pět už jsem se spolubydlícími z koleje stála před pokladnou Činoherního klubu, střídali jsme se po 2 hodinách, pan Čepek, Abrhám a Somr každé představení zážitek. Pana Čepka jsem pak dvakrát potkala na Pražském hradě, jednou vedl za ruku malou holčičku, musel pohled na Prahu milovat, stejně jako já ...jeho oči, prostě černý myslivec z Babičky...

Miluji a souhlasím se všemi krásnými komentáři o panu herci, Petru Čepkovi. Jen přidám to, co mne na něm fascinovalo a přitahovalo. On nemusel mluvit, on svým pohledem a výrazem očí dokázal vyjádřit dějovou linii. Jak neskutečně pestrý byl jeho herecký záběr; když on se podíval do kamery, tuhla mi krev. A když čtu, že byl zásadový - pane Čepku, snad Vám tyto pochvalné články dají v nebi přečíst.

Pan Čepek byl pan herec.

Podle mě nejlepší herec co kdy byl

Znám filmy kde hrál nazpaměť

Doma mam v pokoji jeho velkou fotku z úžasného filmu Údolí včel ❤️❤️❤️

Takových článků, které vyzdvihují zásadovost a charakternost jen více.

Verba docent, exempla trahunt.

Krásný chlap, nezapomenutelný Pan Herec