Nemůžu se vyjádřit, prostě někdo potřebuje léky na bolení hlavy, někdo na horečku a někdo na nervy. A zlomená ruka taky chce svoje, to jeden bez sádry nerozchodí, že. Mám zkušenost z rozhovoru se třemi svými dobrými známými. Jak se tak mluví o všem možném, došlo i na antidepresiva. Měla jsem za sebou jako jediná nezáviděníhodné zdravotní a manželské zážitky. Řekla jsem pouze, že jsem nic nebrala, možná by to pomohlo, ale že bych se bála, že si na to zvyknu a že to bych nechtěla. Neumět si odvyknout, jako někdo kouří a pak přestat nedovede. Pustily se do mě všechny tři. Zobaly totiž všechny. Manželství a děti měly v pořádku a zdravotně na tom byly všechny mnohem líp. Důvod mi neřekly. Tak tedy nevím. Myslela jsem, že člověk nějaký důvod mít musí. Neměly ani diagnózu. Prostě jim to doktor dál. Myslela jsem, že musí předcházet vyšetření u specialisty. Ale na psychiatrii nechodily. Nerozumím tomu. Pochopila bych třeba panický strach ze tmy a lék na noc. Nebo strach z náročné práce a něco na zklidnění. Měly práci roky zaběhnutou . Ony samy řekly, že nic takového nemají. Prostě jim to jejich doktor asi mohl napsat, když si o to řekly.
I kdyby se nakrásně změnil, až přestanete užívat léky (což si nemysím), pryč od něj. Ve vaší nejbolestnější chvíli vám nebyl oporou, ale přítěží a ještě se vám vysmíval a shazoval vás. To bych mu nezapomněla nikdy
Já jsem prožila to samé a ještě k tomu jsem po těžké operaci srdce. ,Po rozvodu,kdybych nepoznala přítele,tak jsem skončila v blázinci.Běžte od něho dokud je čas.S psychopatem a hajzlem se těžko žije.Život je krátký na to,aby jste se nechala psychicky týrat.
Škoda, že toto lidi nezajímá. Mohli si sednout na společnou rod. terapii, vysvětlit mužovi, co ona zažívá neboť skutečně, kdo nezažil, neví, najít cestu. Protože on se přiblížil psych. týrání, letěl by, ani by se nezastavil.
Jinak pokud se manžel takto chová, každý si o něm musí myslet svoje. Ona příležitost bude, to ať se paní nebojí. Stačí úraz doma. Na chirurgii, Pepo? A na co? Ránu si zašij, dyť to není ani deset centimetrů, kde mám šití, víš. A jestli to je zlomený, vypodlož si to prkýnkem a neotravuj s prkotinami. Myslíš, že jsi jedinej, kdo spad ze žebříku, nebo co?
Manžel se ale nezměnil kvůli užívání antidepresiv, jen ukázal, jaký doopravdy je. Rychle pryč.
Smrt rodičů je smutná,ale hroutit se kvůli tomu? Něco není,nebo nebylo s paní v pořádku už před tím.
Každý to má jinak. A asi spolu měly moc hezky vztah. Já ho mám s mamkou taky, jsme jako kamaradky. Taky mě to jednou hodně zasáhne, protoze je pro mě jako nejlepší kamaradka, opora a člověk, který mě nikdy za nic neodsoudil a neodsoudi a je tu pro mě. Stejně jako můj táta. Kdo to takto nemá, tak nechápe a ještě řekne, že ten člověk není v pořádku. Přitelovi prarodiče se také diví, co často dělám u rodičů. No jo nechápou, protože jejich děti sice za nimi jezdí, ale takový vztah nemají. I teď v mém věku máme každý týden společně dovolenou na týden a jezdíme po Česku. Pro někoho jsem asi divná, ale ráda s nimi trávím čas a je to moje věc a každý ať si myslí co chce.
Ať od něho uteče nebo se fakt zblazni.
V žádném případě se nevtacet. Nikdy!
Ani se té paní nedivím, mít takového chlapa, možná skončí i hůř.