Ne, nejste divná. Mnohým lidem je doma dobře a nejraději by do páce nechodili, na tom není nic divného. Divné je to, jak si to představujete - že řeknete nechci a manžel má srazit patky, přibrat si další práci a živit vás, když už máte velké děti ? Bez práce nejsou koláče, komteso. Kdo chce jíst, topit a chodit na nehty, musí pracovat.
Madam by mohla rodit dale jako mensina, takovych jeste 5 deti, to si doma jeste uzije furu casu...
Jen chudak tatinek, aby na tohle liny undividum vydelaval..
Tak si musíš vybrat buď dítě nebo práce pokud zvolíš dítě nestěžuj si , že máš málo peněz pokud práci nestěžuj si , že nemáš na něj čas.
Každá máma řeší to stejné a zkrátka se to musí vybalancovat. Jak píše někdo výše,sedí jedním zadkem na dvou židlích.
To jen režisérka Kacheeva o tom zatím jen obšírně hovoří a než si to intelektuálně vyřeší, bude ji padesát.
6 let je doma teď a chce být dále. Do kdy? Do dospělosti dětí? Ať je, ale ať za ni manžel platí zdravotní a až bude stará, nechť se s žádostí o finanční podporu s důvěrou obrátí na své děti a ne na stát. A pokud si to doma prosadí, brzy bude řešit rozvod a svěření do péče. Komu asi soud dá děti? Matce s lachtaní nemocí?
Já se vracím do práce po třech letech letos v říjnu a opravdu se tam těším. Vím, že to bude náročné vše skloubit a že to bude zpočátku opravdový maraton, než si trochu zvyknu a s manželem se sesynchronizujeme, ale do práce opravdu chci. Nejen proto, aby mi měsíčně chodilo víc jak 9000 Kč, ale i proto, že si občas přijdu opravdu k ničemu a s mlékem na mozku. 🤦🏻♀️😏 potřebuji zase řešit jiné věci než jen domácnost a péči o dítě. Vracím se zpátky do skodovky a když budu mít pocit, že mám na dceru málo času, najdu něco na zkrácený úvazek, ale být jen doma, to by mi brzy hráblo. 🤔
Ten elán vám závidím,ale jak píšete někdy bývá problém vše skloubit. Nevím co v té práci děláte, jestli v někde v administrativě,něco výrobě což asi ne, protože výroby jednou většinou směnný provoz a někdy bývá v té synchronizaci velký problém, nehledě na to že pokud vám budou děti marodit často,tak má člověk stažené hýždě aby nadřízený nebrblal a to i přes to že se můžete střídat, pokud nemáte v rodině podporu a někoho kdo by mohl zaskočit ,tak to je potom obzvlášť náročné.A s těmi zkrácenými úvazky to také není žádná hitparáda, buďto pouze pro VŠ a bonus home-office,nebo bohužel něco podřadného na DPP,DPČ a ještě musíte mít praxi,nic mezi tím. Samozřejmě ne každá firma vám s pracovní dobou vyjde vstříc, když děláte v administrativě,tak zubní laborantku dělat nemůžete,i když tam zrovna potřebují a mají i požadovanou dobu.Samozřejmě když někdo vypadne z pracovního procesu delší dobu,tak se nedivím že má po té době se začlenit,nebo se učit něco nového a navíc je otázkou do jakého kolektivu se vracíte.To aby někdo začal podnikat a hlavně mamky musí mít kuráž a peníze do začátku. Takže se nedivím že má nějaká mamka pochybnosti...
Může paní dělat v noci, když děti spí.. Já tak dělám od dceřiných dvou let. Ráno přijedu z noční, děti do školky já do postele, před třetí vstanu, vyzvednu je, jsem s nimi odpoledne a večer zase do roboty.. Jo je to pro někoho asi nekomfortni, ale mám díky tomu hromadu peněz i čas na děti
Když jsou děti dopoledne stejně ve školce,může být až do tech 15 h v práci (zatímco vy spíte). A spát může v noci. Nevidím důvod,proč to dobrovolně obracet, pokud tedy nemá člověk zaměstnání,kde se to vyžaduje.
Rozumím Vám, že si přejete být ženou v domácnosti a starat se o rodinu.
Ale pokud máte tuhle touhu, měla jste tomu přizpůsobit výběr životního partnera. Ano, jsou muži, kteří si přejí to samé co Vy a jsou schopní bez větších potíží rodinu finančně utáhnout sami. A dělají to rádi.
Ale Váš muž to má - bohužel pro Vás - jinak.
Takže nástupte do práce na zkrácený úvazek nebo začněte podnikat z domova.
Tak je tu řada možností. Pokud Vás manžel uživí a domluvíte se, buďte ještě doma. Pokud ne, pokuste se najít si práci, kterou můžete vykonávat z domova a nebo buďte OSVČ v nějaké činnosti, která Vás od dětí tak moc nevzdálí. Je to na Vás.
Mě napadá několik řešení: 1. Jít podnikat a pracovat si podle sebe. Zůstane ji flexibilita a přidá k tomu výdělek, který potřebuje. 2. Nechat se zaměstnat na částečný úvazek. Vím, že obojí je těžké, ale jde to. Když chce člověk mít tzv "všechno" musí pro to holt něco udělat a jít nestandardní cestou - vykročit z obvyklých škatulek.
A co práce na půl úvazku? Děti do školy a do školky, vy do práce. Odpoledne spolu. Osobně si tedy myslím, že od určitého věku je pro děti lepší vlastní společnost než máma neustále za zadkem. Říkat, jaká katastrofa je nevidět své školní děti vyrůstat, je sobeckým zdůvodněním faktu, že se někomu prostě nechce do práce.