Syna bych klidne predala manzelovi aby se o neho postaral a zadne ze ho nechce.Donutila bych manzela aby to prisel synovi do oci ze o neho nema zajem a at vysvetli synovi Vasi situaci.Pokud by to neudelal ,zavezla bych syna k nemu a jeho nove pritelkyni ,aby to synovi vysvetlili jak se veci maji.
Přesně to jsem chtěla napsat.
Dítě v pubertě už má svůj názor na život okolo sebe. Ne vždy správný, jednak je mnohdy ovlivněno okolím, svými spolužáky, kamarády, nebo zkrátka nedostatkem zkušeností. Pokud by ani nadále nebyla se synem řeč a nedal na rozumné důvody, tak bych ho prostě poslala k otci. Chceš být s tátou, buď si. Maminka se nemusí bát. Brzy se jí synek zase vrátí.
Tak.otec o syna nejeví zájem a matka dítěti bude vysvětlovat,že ho otec má rád.... tak vy jste fakt studoval na prd ......pane psychologu
Máte pravdu, tak to nefunguje. Když jsem zůstala se synem sama, byly mu tři roky. Řekla jsem mu rovnou, že se táta nevrátí a kdyby nás měl rád, tak neodejde. Samozřejmě s ohledem k jeho věku. Taky se o něj nestaral. Kluk to pochopil a věděl, že jsme na všechno sami a máme jen babičku, dědu a strýce. Fungovalo nám to.
Tak ať mladej chvilku bydlí u otce a uvidí, jak se věci mají.
Otec ho u sebe nechce. Jak by ho k němu přes otcův odpor nastěhovala? Nechala by syna stát s kufrem před otcovými zavřenými dveřmi? Ale jinak s Vámi souhlasím, syn by měl zkusit bydlet s otcem.