Ono je to takhle - chlap si seznamu věcí k nakoupení na lednici nevšimne nebo všimne, ale pokud není jeho povinnost obstarat nákup, nic to pro něj neznamená. Sám od sebe to neudělá, maminka to po něm musí chtít.
Jeho oblečení a věci bych posbírala a uložila za dveře "jeho" pokoje. Zásadně bych neprala jeho prádlo, dokud by nezačal přispívat na domácnost ....
Po půl roce už by synek s rozchodem měl být srovnaný, pokud není, je to přehnaně ochranitelskou (ne)výchovou v původní rodině - nic mu nebylo odepřeno, byl tak zvyklý - a teď najednou nějaká cizí ženská nechce uznat, že on je ten nejlepší 😁.
Maminka pokazila, maminka musí napravit - a tatínek pochopitelně dtto.
Nechápu, jak můžou rodiče říci, že si s dětmi nemohli užívat života. Od určitého věku dětí přece vydrží doma sami, takový puberťák je d, když rodiče večer vypadnout a mají doma klid. tak co brání chodit do restaurací nebo do kina,atd....
Ono to není tak jednoduché. Nějakou chvíli jim trvalo, než si zvykli na byt bez ,,dítěte". Pak se zařídili sami pro sebe -to znamená i jakési očekávání, že při návratu s výletu, koncertu nebo z restaurace najdou byt ve stejném stavu, v jakém jej opouštěli. Mít plný dřez nádobí a po bytě různě zapomenuté svršky třetího (dočasného) spolubydlícího k pohodě asi moc nepřispěje. Mě by taky naprdlo, kdybych po romantickém večeru musela nejdřív umýt a uklidit nádobí, př. posbírat a uklidit oblečení po dospělém potomkovi.
Milá paní.Já to také udělala ,vzala jsem syna domů a ničeho dobrého jsem se nedočkala. Je dospělý tak by si měl umět zařídit život. Já jsem teď pro syna starý dement.Vděku jsem se určitě nedočkala jen nadávek a kopanců.
Doufám, že už jste ho vyhodila. Já nemám děti, nemám je úmyslně, a když čtu "na stará kolena" podobné příběhy a reakce, tak jsem fakt ráda.
Dobrý den, chápu, že jste se snažili s manželem synovi pomoci. Navrhuji mu najít byt, zaplatit jeden nájem a přestěhovat ho. Prostě jednoho dne přijde a budou ho čekat jen sbalené věci a klíče od pronajatého bytu. Určitě se najde nějaké volné 1+kk, které nebude drahé. Je to řešení celé situace, jen si dejte pozor na citové vydírání ze strany syna, Vy mu nic nedlužíte, musí se naučit žít svůj vlastní život.
Já bych mu tedy byt rozhodně nehledala. To je jeho věc. Je dospělý. Maximálně bych ho motivovala, aby to urychlil a vysvětlila bych mu, že jeho éra skončila:).
Dejte mu ultimatum - do 3 měsíců si najde bydlení a odstěhuje se a od této chvíle přispívá na domácnost jednou třetinou a podílí se na jejím chodu,takže úklid,nákupy atd...jinak se může sbalit rovnou a vypadnout na ubytovnu.
Asi ten rozchod nebude jen tím, ze by se přítelkyně tak vybarvila 🙂
Na druhou stranu pokud pár let vydělával, zrekonstruoval přítelkyni byt a odešel bez ničeho, tak se člověk ani moc nediví, že nemá chuť do dalšího vztahu a do samostatného života. Ovšem chodit do práce by měl. A platit svou třetinu v bytě taky. Jeho svršky bych nechávala tam, kam je odhodil. Ona jedna věc je sloužit a druhá podat pomocnou ruku. Maminka slouží. Tak ať se nediví.
Pro mě byla vzorem jedna moudrá matka 3 synů. Když dospěli, řekla jim: chlapci, starala jsem se dlouho, ještě pracuji a jsem unavená. Pračku se naučíte obsluhovat sami. Já budu prát pro sebe a tátu. V týdnu si budete chystat jídlo každý sám, já nakoupím. Vařím o víkendu. Nádobí po sobě umyjete a uklidíte. Než si chlapci zvykli, prádlo i špinavé nádobí jim odnášela do pokoje. Všichni 3 kluci dospěli v soběstačné muže.
Za mě si se synem promluvit, nastavit mantinely a hlavně časový harmonogram, do kdy se osamostatní. Požadovat spoluúčast na chodu domácnosti a to jak s prací, tak i finančně. Pokud mu chcete pomoct, tak jeho finanční příspěvek dávejte stranou, třeba na kauci bytu, ale není to nutné.
A striktně dodržovat dohodnuté podmínky včetně termínu stěhování. Pokud jednou cuknete, budete cukat dál a navždy a syn toho bude patřičně využívat/zneužívat.
Tak už to, že bydlel do třiceti u rodičů o něčem vypovídá.. A jak to tenkrát fungovalo? Také měl plný servis a nepřispíval? Podle časových údajů je mu nejmíň pětatřicet,kdyby neměl rodiče, tak by šel pod most nebo co? V tomto věku by se už dávno uměl postarat sám o sebe. Vypadá to, že maminka o něj pečovala do třiceti, pak se pověsil na krk přítelkyni, a teď se zase vrátil domů. Jestli se u přítelkyně choval jako doma, tak se není co divit, že jí došla trpělivost.