Proč kolem toho dělat takovou taškařici ? Stačí jim je prostě přestat dávat. A je hotovo. Myslím, že by to pochopily velmi rychle - nedávají, protože prostě nechtějí. Tečka. To je jasné, že berou, když se rozdává, proč by ne.
Je hodně rodičů,kteří se bojí že k nim v tom případě děti přestanou chodit a to se děje.Stoji jim to za to??To at si trhnou a nechodej.
Thle znám, našw starší dcera k nám celý žiot chodila jako do banky, kuovali a dávali jsme jí a vnukům, co jsme mohli a nakonec mně řekla, že se o nic neprosila. )Na auto, lépe řešeno na auta, jsme jí půjčovali několikrát, vždycky splácela dva tři měsíce po tisícovce a potom jí do tho něco přišlo a byl konec.Ještě když byla s prvním manželem, tak ten přišel za náma, abychom jim koupili auto aoni nám to budou splácet po tisícvce kždý měsíc. To by platili ještě teď...V životě nám nedala ani korunu, naštěstí to nptřebujeme, ale už taky nedávám, není to přece povinnost rodičů.
No, neprosila. Chovali jste se promiňte jako moulové.
Milé dětičky, živil jsem vás do doby, než jste ukončily zakladní a následné vzdělání. Pak jsem vás ještě chvíli podporoval, než jste se finančně stabilizovaly po nástupu do zaměstnání. Od té doby jste soběstačné a koukejte se živit samy!!!
U nás to bylo tak, že první výplata patří celá jim. Od druhé výplaty se podílejí na nákladech domácnosti stejným dílem jako všichni vydělávající. Tzn. máma, táta, jedno děcko, druhé děcko, každý jednu čtvrtinu. Fungovalo to a nikdo neměl pocit, že platí víc než ostatní.
Jak je to naučili,tak to mají.....já bych si nedovolila říct mamce o peníze,i když vím,že by mi je dala......možná,jen kdyby šlo o život!!!,bylo by mi fakt trapně.....může se leccos přihodit,ale jen tak tahat z rodičů peníze je pro mě naprosto nepřijatelné))))))
Pokud tento dopis vychází ze skutečnosti, jsou v takovéto rodině velmi podivné vztahy.
Bohužel takových potomků je docela dost.Moje kolegyně v práci se vztekala,že její rodiče na stará kolena zblbli. ,,Oni jedou na drahou cestu do Jižní Ameriky a přitom věděli,že potřebujeme opravit střechu !!!" ba dokonce dcerunce nepřispěli ani na její dovolenou. ,,Co si vůbec myslí? Mají děti přece!" Dcerunce bylo okolo 40 a s manželem nevydělávali málo..Na přesdržku.
Správně, dospělé děti by se měly živit samy. A pokud rodiče půjčí peníze, děti by to měly aspoň částečně vrátit.
Rodiče by neměli říkat, že mají něco našetřeno. Je to jejich věc. Pak by si děti nemohly říct o půjčku. Mám taky našetřeno, ale nikdo z rodiny neví kolik. Prostě nic nemám. Takže mě o peníze žádat nemohou. a po mé smrti ať se rozdělí.
Další ze smyšlených modelových příkladů života sociálních skupin. S reálným životem to nijak nesouvisí. 🤔🤔🤔
To by jste se divil...pracuji se seniory a občas ziram
V tom dopise mě zarazila jedna věc. Paní svým dětem píše, že jejich rodiče je učili šetřit. A proč to ona sama nenaučila svoje děti? Nějak mi to nedává smysl. Pořád tady platí, že "jaký si to uděláš, takový to máš". Samozřejmě nelze vyloučit vliv špatné party, které se mohou potomci chytit. Ale většinou je to chyba rodičů, přesněji řečeno jejich "opičí lásky", jak se tomu někdy říká.
Jsem seniorka, aktuálně sama a mám už slušně vysoký příjem. Není pro mě problém svým příbuzným (nejen dětem) půjčit peníze. Ale opravdu půjčit a požaduji jejich vrácení. Mám s nimi sepsané smlouvy o půjčce a jasně nastavená pravidla splácení. Samozřejmě dovedu pochopit, že se stane něco mimořádného a nějaká splátka se opozdí. V takovém případě nastupuje tzv. "stop stav". Nehoním je po soudech, to opravdu není zapotřebí. Ale od toho okamžiku už nemají nárok na další půjčku, dokud tu předchozí nedoplatí. Funguje to perfektně. Nestalo se mi, že by po mně někdo chtěl další peníze, když má problémy se splácením. Každý v rodině zná moje zásady a protože všichni vědí, že jinak dovedu pomoct, snaží se dostát svým závazkům. Jsem pro ně prostě jistota, že kdyby něco, tak je ve štychu nenechám. Ale musí akceptovat že "moje peníze = moje pravidla".
Sama jsem se v životě dostala do finančních problémů, z nichž mi pomohli moji příbuzní. Proto ani já nenechám své příbuzné ve štychu.To ale neznamená, že budu sponzorovat jejich lenost či zlozvyky. Pomáhám jim tak, aby si dokázali pomoct sami. Třeba tím, že jim pomohu vyřídit peníze např. na nový vůz, který si však musí splatit sami... Přeji hezký den všem.
Opravdu byste se se svou rodinou o ty peníze soudila?
Já i můj muž peníze dětem nepůjčujeme. Pouze mimořádně v případě potřeby darujeme částku, o které jsme přesvědčeni, že ji nikdy nebudeme postrádat.
Ti rodiče by už šetřit neměli a užít si úspory dokud mohou a zdraví jim to dovolí.
Pokud teď spoří, tak jen na to, aby to jejich děti zdědily. Až jeden z těch rodičů zemře, tak takové děti s přeživším rodičem nebudou mít v dědickém řízení slitování.
Bohužel, tak to je.
👍👍👍
Chyba lávky. Špatná výchova jen nese své ovoce.
Souhlasím 👍