Několikrát-už v dospívání mých 3 synů se mi stalo,že jsem chtěla něco řešit-ale vzpomněla jsem si na sebe, v jejich věku.Rychle jsem vzala zpátečku.Dospělé děti mají svůj život,do kterého jim nemůžeme mluvit.Naší povinností bylo je vychovat,dát vzdělání.
Jako pětašedesátiletá matka tří dospělých dětí si myslím toto: matka nevychovává své děti pro sebe, ale pro Boha a pro ně a pro život (jejich dobrý život, vnoučata, atd.). Proto děti nejsou a nemají být majetkem matky a matka je má milovat, ale nebýt na nich citově závislá a nespoutávat je. Naopak, vyjadřovat svou lásku tím, že jim umožní rozvoj a podpoří je v dobrých věcech. Nebránit jim jít za jejich sny (pokud to není totální blbost), jen je usměrnit a pomoci jim - např. je upozornit na možná nebezpečí, poskytnout radu, apod. Aby mohly vyjít do života a kráčet pokud možno bezpečně.
S touto matkou z článku tedy nesouhlasím a myslím, že dcera by se jí neměla nechat zastavit; ale také by neměla matku odvrhnout. Ona prožila těžké trauma (zmíněné opuštění manželem) a myslím, že by dcera měla dát na rady toho psychologa a jednak matce jasně vysvětlit, že ji neopouští a neodmítá, že ji stále miluje a nepřetrhá s ní svazky... ale ani není jejím majetkem a nemůže jí obětovat svůj život. Měla by se opravdu pokusit sehnat matce pomoc v okolí, odbornou i přátelskou. A naučit ji třeba používat spojení přes internet, aby se mohly vídat a sdílet.
Pokud bude matka vše zarytě odmítat a jen trvat na tom, že dcera nesmí pryč, pak to podle mě bude problém její duševní choroby a sobectví. Ale věřím, že drtivá většina matek to při správné péči pochopí a přece jen své děti podpoří.
Milá Pavlo, Váš život je jen Váš a nikoho jiného. Nemůžete žít nanečisto, aby jste vyhověla mámě a až potom načisto ten svůj sen.
Hezky slušně, ale důrazně mámě vysvětlete, že opravdu odjedete. Doporučuji se ještě před odjezdem od matky odstěhovat a omezit kontakt.
Myšlenku, že to mámu přejde a umoudří se hned zapomeňte. Bohužel, takhle to opravdu nebude.
V ČR není k žití. Sám lituju, že jsem tu vystudoval a že mne tak baví učit. Možná taky nakonec budu muset odejít.
Slečně přeji hodně zdaru a kuráže. Ať jde, všude je líp než tady.
Tohle je problém matky a dcery. Škoda, že jako učitel jste to nepochopil.
Vždyť té matce není určitě ano šedesát. Může za ní kdykoli přijet na návštěvu, ale hlavně si má zařídit svůj volný čas. Chudák dcera
Jak by se měla zachovat? Poděkovat za rodičovskou péči a odstěhovat se. Vrátit se v případě nutnosti může vždycky.
Radeji se nevracet.
Jděte za štěstím, nebo alespoň za svými sny a neohlížejte se.
Matka je sobec.
Taky mam dceru na druhem konci sveta a ano,je mi smutno,ale
nejdulezitejsi je to,aby dcera byla stastna a spokejena.
Matku v rámci možností zajistit a odjet........určitě zůstat v kontaktu,ale nenechte se takto vydírat....
odíst. matka nech si najde kamaratky alebo rovno priatela.