Samozřejmě s paní souhlasím. Jenže co k tomuto názoru, mohla bych říct i rozkazu, od manžela vedlo? Pokud před tím celý život na všechno paní Jitka kývla, tak je pak bohužel jasný, že to čekal i teď. Nevytyčila mu mantinely, že má i vlastní názor a život před tím, teď už se to těžko povede.
Pojala bych to úplně stejně jako paní z článku. Ale manžela by taková pitomost nikdy nenapadla. A navíc tchýně sama říká, až nebude moct, ať ji někde umístíme a hotovo. Člověk rád pomůže, ale nemůže obětovat svůj život.
Moje babi taky říkala jak si podá žádost do domova ať nám nepřidélává starosti. Když na to pak přišlo naprosto otočila.
Neumím pochopit jak vůbec napadne někoho tomu druhému naplánovat jeho život 🙈. Partnerství, manželství je o dohodě dvou dospělých lidí, kteří si jsou rovni. ano pokud chci bydlet se svým rodičem,je primárně mojí povinností (jako potomka) se postarat - s tím když by se manželka sama rozhodla roli převzít nebránil bych se.
Pece o stare nebo nemocne rodice vyzaduje spolupraci obou partneru. Bohuzel s odkladanim duchodoveho veku stavajicich 60satniku je to horsi jak Augliasuv chliv. Tam voda dobytku vycistila jejich ustajeni, ale jednoduche to dnes neni, ale nabizi se nekolik moznych reseni. Existuji denni stacionare tak, aby i pani mohla dal chodit do prace a tchynca nebyla v domove senioru. V mimopracovni cas jeden nebo druhy se mohou mamince/tchyni na stridacku venovat. Oba prijdou o cast sveho stavajiciho konfrotu. Kdyz vy dneska te pani nepomuzete, kdo pomuze vam podle vaseho vlastniho pristupu az budete pomoc a peci pozdeji potrebovat? Zamyslete se, prosim, jaky priklad davate vlastnim detem a vnoucatum. Drzim Vam palce, protoze pri trose dobre vule to zvladnete!
Hned na začátku mě zarazilo slovo povinnost!Nic není povinnost to slovo nemám ráda.Někdy je to nutnost.I když jsem měla svoje rodiče ráda jako určitě každá dcera nebo syn,nikdy bych s nima nebydlela a starat se o nemocné rodiče bych nechtěla.Skončil by můj život a žila život rodičů.Moje maminka postupně přicházela o zrak a doma sama už být nemohla.Po hledání na internetu jsem našla domov pro zrakově postižené.Není to soukromý domov,zřizovatelem je hl.město Praha.Zavolala jsem tam a dala si schůzku i s maminkou.Vše nám bylo vysvětleno co jak funguje a vše jsme si měly možnost prohlédnout.Maminky podmínka byla,samostatný pokoj.Ten nakonec měla v podkroví.Nejdříve si vymýšlela a časem si zvykla a říkala,že si připadá jak na dovolené.Jezdili na výlety,sotěže s jinýma domovama.Kroužky zpěvu,tance.Venkovní grilování.Návštěva a besedy s lékaři,herci.Koncerty.Do pokoje si mohla dodat vlastní nábytek.Pravidelná strava,lékař.Taky možnost masáží,pedikůra,kadeřník.To bych jí já nikdy nemohla poskytnout!Navíc velká nádherná zahrada která se zavírala jen na noc.Jinak tam chodili lidé na procházky.nebyli tam pouze ti s vadami zraku ale i v podstatě jen starší klienti.Lékaři,právníci.Navíc i z jiných měst a krajů.Chce to jen hledat a sbírat informace.Nakonec spokojenost byla na obou stranách.Maminka se tam dožila 90ti let.
Pokud se s ní manžel ani neporadí a postaví ji před hotovou věc, je v celém jejich skvělém manželství něco špatně....
Podle mne se jedná o dva zásadní problémy. Manželův rozhodný plán bez jakékoli domluvy předem je nepřijatelný. Na druhé straně jde o přístup ke tchyni (samozřejmě jde o to, jaké měly spolu vztahy), je to člen rodiny - ne, že cizí člověk, tak nějaké omezení vlastních aktivit ve prospěch péče by asi mělo být namístě. Nikoli odchod ze zaměstnání, ale spolu s manželem by mohli vytvořit podmínky (pravda dost krušné, což potvrdí každý, kdo to zažil), aby to zvládli. Pokud nedají přednost profesionální péči.
Právoplatným dědicem jsou pouze pokrevní potomci a ti se tedy mají také starat, nebo péči zajistit. Spoléhat na někoho, že vám bude za bezplatné služby byť jen vděčný, je holá naivita.
To by mě ani nenapadlo to brát i takto, ale taky to sem patří, souhlas.
Ne ať to nedělá já sem to udělala starala sem se o paní na vozíčku a synáček jezdil kamionem brala sem ji na víkend domu přebalovala a ten její synáček se otíral v hospodě a dokonce mě chtěl ještě zmlátit je to nevděčná práce a když si přivedl babu jinou tak mě klidně vyměnila krasavici sem udělala kafe a před ním sem ji řekla ať si ho nechá časem sem se dozvěděla že ji rozbil hubu 😁😁😁 a já odešla takže nedělat služku cizímu člověku!!!
Já nechápu proč se to řeší,já jsem se postarala o svoje rodiče i manželovi rodiče a vůbec se neřešilo jestli chci nebo nechci,vše vyplynulo automaticky, spíš jde o to jaký k sobě mají vztah.Jo,a chodila jsem na tři směny víkendy i svátky,jako zdravotní sestra.
Já už tchýni nemám a nikdy bych se o ní po zkušenosti nestarala protože vše co jsem udělala bylo špatně. Postarala jsem se o vlastní maminku a tatínka společně se sestrami .