Ani můj otec ani matka se o mne nestarali, tak jak člověk vídal u sousedů, viděl v seriálech, záviděl spolužákům...rozvedli, se každý se staral víc o sebe, svého partnera, otec si nás po rozvodu vůbec nebral k sobě nic, ani jeden z nich si nezaslouží mou pozornost až ji budou potřebovat, jakkoliv je to morálně těžké, už jsem si toto v sobě uzavřela..Snažím se být své dceři matkou, jakou jsem neměla. Dcerka v nich ani nemá správného dědečka či babičku, takže toto byla jejich posledni šance, kdyby se v nich cosi hnulo a chovali se tak jak by babička a děda měli, tj alespoň nějaký zájem, výlety, dárky, prostě zájem trávit čas, není to jen o drahých dárcích...promeškali svou možnost, tím, že ani vnučka je nezajímá...takže ne, nebudu se o ně starat....

Dobrý den,

myslím, že odpověď je celkem jednoduchá. Vaše matka Vás odepsala v době kdy jste ji hodně potřebovala, udělejte tedy totéž. Nevidím jediný důvod proč byste jí měla pomáhat a už vůbec ne jejímu partnerovi. Přeji Vám hodně sil, abyste odolala citovému vydírání z její strany. Žijte si svůj život bez toho, že byste si vyčítala že jí nepomůžete. Rčení "Kdo do tebe kamenem ty do něho chlebem" je pitomost. Na to byste jenom doplatila.

I když patřím mezi lidi, co tvrdí, že je slušné se postarat o rodiče, tak této paní rozhodně doporučuji, to nedělat. Rozhodně ne se k nim nastěhovat. Najít pečovatelku ano, ale starat se o ně sama, ani náhodou. Snad po ní nebudou žebrat přispění. Ale i v tom paní musí říct jasnjasně ne.

Občas se setkávám v článcích tady i v příbězích dějících se v mém okolí, s tématem, jak je krásné, když se vztahy rodičů a dětí urovnají - ale jde vždy už o posledních pár dnů, týdnů života, většinou někde v hospici.

Ne, ne a ne. Lidé se k sobě mají chovat hezky za života. Žádné smíření nevrátí ČAS, kdy se kvůli někomu cítíme špatně, smutně, odstrčeně.

Taky máme v práci ženu, která před léty šla za hlasem své vag*ny, opustila manžela a dvě malé holčičky, rozbila 2 rodiny a teď, po letech si hraje na moralistku. Děti, kterých se v minulosti vzdala, teď kontaktuje. Možná proto, aby si zajistila bezpečné stáří, aby se měl o ní kdo postarat. No jo, lidi jsou různí. Asi bych se na takovou matku, jak je popisovaná v článku, vykašlala. Ať se o ní postará ten její, kterému dala přednost před vlastním dítětem.

Myslela bych si, že to není možné. Že žádná matka nedá přednost chlapovi před svým dítětem. Ale jak vidím v diskuzi, autorka zřejmě není jediná, kdo něco takového od matky zažila, takže tomu budu věřit.

Někdo tu psal, že je důležité odpuštění. Ale už nenapsal, že odpuštění nejde ruku v ruce s tím, že budu mámě a parazitovi dělat služku. Tyhle 2 věci lze krásně oddělit. Můžu odpustit, ale dobrovolně do toho přece znova nepolezu.