Kecy v kleci, vymyšlené od začátku do konce. Po otci dědili všichni 3 rovným dílem, z matčina majetku má dcera nárok na zákonný podíl, protože ji matka nevydědila, takže nemůže všechno dostat bratr. Paní redaktorka si nedala tu práci, aby si zjistila fakta. Hanba jí.
Určitě ji nevydědila o tom by musela vědět , jen matka vše šikovně ještě za svého života zařídila tak , aby dcera nedostala nic a ještě ji využila jako pečovatelku zdarma . Mám takovou podobnou zkušenost v rodině .
Příběh je sice "doják", ve skutečnosti je ale úplně nesmyslný. Když paní zemřel otec, je dědictví jasně dáno zákonem. Tedy žádné matka mi slíbila... Paní prostě musela dědit. A v případě úmrtí matky je také bez ohledu na závěť dědění ze zákona. Ani v tomto případě není možné v dědictví odkázat vše jen jednomu potomkovi.
Bohužel i u nás lze vydědit ale podle našich zákonů k tomu existují pouze 3 oprávněné důvody. Pokud budeme věřit článku pak ani jeden z nich nenastal. Takže napadnout závěť a nemusí se bát že by o něco přišla
No nevím, zákon stanoví děti jako neopominutelné dědice, takže se ta závěť dá rozporovat. Pokud už zůstala jen dotyčná a bratr, dědí každý půlku. Navíc když se prokazatelně o matku starala, není žádný legitimní důvod k vydědění a ta závěť je neplatná. Nejsme v Americe.
přesně tak , a zákon také neuznává podmínky , pokud ..... a pod . , tak jak to psala o otci.
Vylhaný článek z pera našich kvalitních psychologů a jejich nadháněčů. Taková paní Lucka by v prvé řadě vyhledala právníka, možná by na to stačil notář, který vyřizuje dědictví. Není zde zmínka o tom, že by otec nebo matka dceru vydědili. Bez poměrně složitého dokumentu o vydědění by nemohla taková paní Lucka o své podíly na majetku přijít. Zbytečný čas takové žvásty číst.
Článek není napsán tak, aby ho čtenář pochopil. Dědictví po otci-pokud vše zdědila matka, tak se dcera musela dědictví říct. Když psal otec dopis, že má dceři případnou nějaký majetek, byla jeho pokrevní dcerou, nebo pouze vyženěnou. Proč by psal dopis?
Je to hodně dlouho co otec zemřel a bylo to tak.Matka nám poručla se po otci dědictví zříci v její prospěch.Řekla že pro každou čtvrtina není nic a já obdobně milovaná jako paní v článku bych ji z domu vyhnala.No už tady taky není,dopadlo to taky pro mně minimum,ale je od ní klid.
To znám!! Ale moji rodiče byli prozíravější, všechno darovali sestře za svého života😊 Odpustila jsem jim... Avšak tento příběh je pravděpodobně vymyšlený...
No s tím dědictvím po otci to trochu hapruje, páč tam, pokud by se ho ona sama nevzdala, by měla nárok na čtvrtinu majetku po otci. Každopádně, pokud to není zcela vymyšlené, tak má můj obdiv, za těchto okolností bych se o ní fakt nestaral. Řekl bych jí, ať si zavolá svému milovanému synáčkovi, aby se postaral. Nic bych od ní samo nechtěl, z principu by mě takový peníze netěšily ...
Já tomu nějak nerozumím. Přece mohla získat dědictví po otci. To za prvé. A co se týká matky - nechápu, proč paní financovala ze svého veškerou péči, aby si její matka mohla důchod odkládat. Tomu nerozumím.
Přesně, byť jsou mezilidské vztahy velmi složité, tenhle příběh mi připadá vymyšlený. Že by Al?
Každému jde jen o dědictví. Směšné, tak buď pomáhá a nic nečeká a nebo pomáhá aby dostala dědictví. Snuzka chamtivosti je ve světě a hlavně v lidech největší hrozba světa.
tak to není , i za života bych od ní chtěla podíl na chodu domácnosti, výdaje na léky a stravu , její důchod k tomu je určený , to, co by utratila kdyby byla sama a musela si platit živobytí , tak by musela platit i mě , není možné táhnout z jednoho platu dva lidi a její důchod si schovávat . a za druhé , určitě to paní neděla pro dědictví , a.dle zákona je jí určen podíl pokud nebyla vyděděna , takže článek vymyšlený .
Jo, jo, to znám.
Ano, i já - pomohla jsem víc než sestra a sestra shrábla vše. Člověk si ponese až do smrti ten podraz a nespravedlivost.
je naděje , že bratr není zmetek a rozdělí se
Dostanou oba dva stejně, jejich zákonné postavení ve vyřizování pozůstalosti je rovnocenné, a pokud závěť odporuje zákonu, je neplatná.