Pomuzu kdyz muzu, nic za to necekam a nic si od toho neslibuji. Pomuzu zcela dobrovolne a s laskou cele rodine.
Tak až budete vzhledem k věku a zdravotnímu stavu potřebovat pomoc a děti vám řeknou že nemají čas , tak to bude Ok
Dobrý večer, to snad musí být nějaký fake, že by maminka nepomohla dceři, když má vážnou nemoc?
Osobně jsem měla to velké štěstí, že jsem žádnou vážnou nemoc neprodělala, ale babičky přijely tak 1x za 14 dní a když chtěly tak i častěji nebo my jsme s dětmi jeli za nimi. Děti babičky a dědečky milují - tak jako jsme my měli rádi naše babičky a dědečky. Myslím, že to je to nekrásnější pro naše děti i naše rodiče (z obou stran). Mohu porovnávat, protože manžel prarodiče prakticky nepoznal a já si užila prarodiče aspoň z jedné strany až do vysokého věku. A chtěla bych všem prarodičům vzkázat, že staří lidé mají svou cenu a jsou pro vnoučata i pravnoučata moc důležití. Babička mi zemřela ve 2018 a děda ještě o pár let dříve a chybí mi hlavně babička. Ta byla vždycky i do svého vysokého věku 92 let skvělá.
proč fake? Já byla rok v léčbě a moje matka se ani jednou nezeptala, jak zvládám, jestli něco nepotřebuji... rodiče jsou různí... zvládla jsem to i bez ní.
Každý jsme jiný, ale pro mě osobně je reakce té babičky naprosto nepochopitelná. Vnoučata miluju a hrozně ráda s nimi trávím čas, tady jde navíc o mimořádnou situaci, kdy potřebuje pomoci vlastní dítě, byť dospělé. Pomoc v rámci rodiny osobně považuju za samozřejmou, pokud tomu nebrání závažné důvody.
I já. Vlastně jsem vděčná za každou chvilku strávenou s nimi. A je jedno, jestli to je proto, že s nimi zorganizuji výlet, nebo proto, že mladí potřebují hlídat.
hloupý dopis plný výčitek. prarodiče nemají žádnou povinnost hlídat.
Mají - přinejmenší tu morální
Já taky nejsem hlídací babička... mám svůj život, ale ráda se často setkávám s rodinou našich mladých... společně, dohromady s mladými a se svou vnučkou... Naši mladí však zmínili, že asi o vnučku nestojíme, protože s ní netrávíme dostatek času o samotě - tkz. jí nevěnujeme 100% pozornost... To se mě dotklo... Ale - na druhou stranu - kdyby snacha měla vážné zdravotní potíže, napnu všechny síly, abych pomohla...
Vaše snacha to vidí reálně. Ale pokud to vy tak cítíte, že čas s vnučkou trávit nechcete, je to vaše věc, vaše snacha je zdravá. Opravdu ale nevím, proč se vás její slova dotkla, když přesně vystihly váš vztah k vnučce. Je totiž rozdíl přijít na návštěvu, kde je i vnučka, a rozdíl vzít si ji třeba na celý den někam na výlet a podobně. Nebo dokonce na prázdniny.
Tak to je neuvěřitelné! Paní má naprosto odporný charakter. Nepomoct vlastní dceři když je těžce nemocná? To si nedovedu představit. Prarodiče nemají povinnost hlídat vnoučata, je to na nich. Ale v tomto případě je odmítnutí pomoci opravdu nechutné. Asi bych s matkou skončila jednou provždy.
zajímavé. píšete vlastně to, co já, že není povinnost hlídat vnoučata, a máte srdíčka, já mračouny 🙂
Proč tyhle babičky vůbec měly děti, když je nezajímají ani vlastní vnoucata . Některé matky i babky stojí za nic . Své děti a vnoucatka jsou darem a máme je milovat respektive je samozřejmostí je milovat . Pokud jsou matky studené jak mohou vychovat dobře děti .. potom i ta společnost tak vypadá ..
Můj syn onemocněl (Morbus Perthes). Během dvou let prodělal dvě operace a nechodil. Moji rodiče nám během této doby nepomohli ani jeden den. Nikdy svého vnuka nenavštívili v nemocnici. Po první operaci ležel doma šest týdnů. Celou tuto dobu za mým synem nepřijeli. Nikdy bych nevěřil, že se takto moji rodiče zachovají. 🙄
A jaké jste měli vztahy? pravděpodobně jste se nestýkali, ani před synovou nemocí, jinak to nechápu.
Byla jsem v podobné situaci. Rodiče mají právo pomoc odmítnout, tak jsem to i přijala a vyřešila jinak. Pomohli mi cizí lidé, kteří se stali součástí mé rodiny. Nebylo to vůbec jednoduché, ale zvládli jsme to. Na rovinu, vztahy s rodiči nebyly ideální ani před tím, takže mě to ani moc nepřekvapilo. Teď po x letech si myslím, že tak, jak to proběhlo, tak to bylo to nejlepší, co se nám mohlo stát.
Já pomáhala dceři hlídat syna i za cenu své dovolené. Dnes mne nezná. Je to nevděčné.
dcera a syn vám zase pomáhali, když jste měla rakovinu. a že vás dnes neznají se nedivím. poté, co o nich rozšiřujete na netu i jinde 🙁