Já prožila prvních deset let v osmdesátých a tedy nevybavuju si nic zmíněného..... Nevím,jak jinde, ale u nás na stromečku žárovičky a nikdy u nikoho v okolí nehořelo. Jaké suroviny? Kapra jsme měli vždy, salát taky, cukroví jakbysmet. Babička pekla nějakých dvacet druhů a tudíž asi měla z čeho. A nebyli jsme nějaká prominentní rodina. A pokaždé jen Ježíšek!!!! Ve škole a školce co si pamatuji sice něco o Dědovi Mrazovi padlo, ale nikdo to nehrotil. Určite to nebylo jako teď, lidi rozhodně nelítali po obchodech jak šílenci a ten konzum takový nebyl. Celkově to bylo klidnější. To si pamatuji já a to ne propagují komunismus. Jen ta doba byla klidnějši v mnoha směrech.

Prej, že skleněné koule nebyly snadno dostupné, Marto, Marto, já, ročník 1969, si pamatuju, že v papírnictví jich bylo až se dokonce prodávaly. No a to o stromcích je taky pěkná blbost, nebyli jsme žádná bohatá rodina, ale nepamatuju si, že by táta běhal s pilkou do lesa, naopak vždy se kupoval, u nás v Budějcích je prodávali u kláštera, nebyl jejich prodej jako dnes na každém rohu.

Po přečtení tohoto "článku" se divím, že jsme s rodinou nespáchali na štědrý den hromadnou sebevraždu, když jsme slavili ty socialistické vánoce... Paní/slečno autorko, někdy to nebývá tak jak vám to někdo navyprávěl a následná diskuse mi dává za pravdu, že zrovna vy si tu dobu nemůžete pamatovat. Pro mne jako dítě to byly krásné vánoce .jsem ročník 62 ,takže jsem dost podle vás socialistických vánoc zažil a prožil. Co bych za to dnes dal, vrátit se alespoň na ty vánoce v čase, abych se mohl setkat s lidmi, kteří už bohužel nejsou mezi námi...

O Ježíškovi se moc nemluvilo stejně jako o tom kolik nevěřících včetně učitelů chodilo na půlnoční mši. Po vánocích se nikdy neptali "co vám přinesl Ježíšek, nebo děda Mráz". Jen jsme ve výtvarné výchově třeba nakreslli nějaký darek.A myslím, že dnes je těch požáru až dost. Třeba od adventního věnce.

Zřejmě naše rodina žila za socialismu na úplně jiné planetě, protože u nás dárky nosil a stále nosí jedině Ježíšek, požár jsme doma nikdy neměli, Mrazíka jsme viděli pouze jednou, protože jsme během svátků vánočních koukali v televizi na spoustu krásných českých pohádek.

Já si je pamatuji jako dítě i teenager a byly kouzelné, člověk toho moc nedostal, to je fakt, ikdyž máma se fakt snažila, vždycky bylo něco, co mě potěšilo,třeba prima knížka, jednou svetřík, banány i pomeranče jsme vždy sice odstáli ve frontě, ale většinou něco málo bylo, kapra nejím doteď a něco na talíř bylo též, nebyla to taková hrůza a to pocházím z pohraničí, kde fakt nic nebylo. Ale stromeček voněl, byly ozdoby, prskavky,pohádky a pohoda. Ne jak dnes, stres a napětí, jestli jsou dárky dost drahé a in. Ve škole besídky, kdy jsme si předávali dárečky, krásné výlohy. Pro mě byly vánoční svátky krásné, ikdyž skromné

Nevážená autorko Marto Pušová. Dalo Vám dost práce vytvořit takovou pitomou slátaninu?? A ještě za tento nesmysl dostat zaplaceno?? Nevím, kde jste přila k tomu, že na kapry se stály dlouhé fronty, že byly poloprázdné regály v obchodech a bramborový salát se dělal z toho, co bylo v regálech k dispozici. Žádné ozdoby z papíru ani slámy jsme nevyráběli,měli jsme standardně skleněné koule, kterých bylo v obchodech dost, elektrické svíčky, takže od nich stromek nechytl a co se týče stromků, těch bylo taky dost. Pravda jedliček nebylo tolik, ale borovic a smrčků bylo dost. Jenom autorce doporučím, než psát takové nesmysly, radši se na to vykašli ať neděláš ze sebe kašpárka a hlupáka.

To jsou zase lživé tlachy. Vánoce za komančů byly vždy spojovány s Ježíškem a jiné jsem nepoznal. V 70-tých letech jsem chodil s maminkou často v městě do hračkářství a oči mi přecházely z množství krásných hraček, které tam byly. Kdo nezažil, nepochopí a kecá nesmysly.

Ježíška jsem každý rok vyhlíželi z okna, takže se nejen o něm mluvilo. Lego bylo a merkur taky. Kvalitní. Panenky chodící byly super a některé měly i stroječky v zádech a na malých discích byly jejich hlasy. Milovaly jsme je i ty normální,mimina bez ničeho. Ničeho nebyl přebytek a vážily jsme si toho, že to máme. Šatičky jsme na ně šily samy. Krásnou malou černovlasou (ano s vlasama) mrkačku mám dodnes tady u sebe. Sousedka měla vláčky (jezdící), měly jsme/a stále máme/dřevěnou miniaturní kuchyňku...i s nádobím a vším, žádnej plast...