Ať se jde tchyně léčit. Je nedospělá, když neumí být sama.
Nedospělé jsou obě. Chudák manžel /syn. Vydírají ho obě. A na vánoce opravdu nemusí být všechno připraveno a perfektní. Není povinné vyvařovat a hostit půlku rodiny. Lze to pojmout i tak, že se cukroví koupí (dlouho vydrží, protože ho nikdo nejí - vlastní zkušenost 😁), na sváteční jídlo se dá zajít do restaurace (maminko, to je náš vánoční dárek pro vás 😉), stromeček stačí maličký (od lesáků za stovku, plastové baňky taky tak, světýlka určitě mají od minule), ať si jej nazdobí děti, a pod stromeček ceduli s nápisem "Dovolená u moře, kterou nám babička zakázala." A je jisté, že příští vánoce už budou úplně jiné. Možná i s jinými lidmi.
Babička, umírala dvacet let. Na tátu to zabíralo.
Ale když jsem se oženil, tak jsme byli pár let také v tlaku, že na Vánoce musíme být pohromadě.
Ale v tom jsme měli doma zajedno. Chceme na vánoce klid!!!
Tak jsme jednou objednali chatičku v kempu v Českém Ráji a náramně jsme si to i s dětmi užívali. Žádné Pražské bahno a nervozita z nákupů a úklidu. Procházky v zasněženém skalním městě, téměř prázdný kemp. A pak ještě dalších deset let, než jsme zmizli z města na venkov. Ale hned po prvním roce si širší rodina zvykla a nakonec to vzali jako nedílnou část našeho života.
Ano, něco podobného jsem zažila s mou matkou, která trvala na tom, že na Štědrý den se celá rodina musí sejít u ní doma, protože kdo ví, zda to nejsou její pioslední Vánoce. Trvalo to do jejích 92 let a byl to tak trochu horor - my, můj dospělý syn se svou rodinou i bratr se svou rodinou jsme si chtěli užít své vlastní rodinné Vánoce a místo toho jsme se sjížděli vybaveni nádobami nachystavého jídla, abychom se podle přání mé matky všichni sešli při štědrovečerní večeři u společného stolu. A pak jsme se po umytí nádobí spěšně rozjížděli do svým domovů, abychom konečně měli alespoň kousek Vánoc podle vlastních představ. Už je to nějaký ten rok, co mamka není, my každoročně vyrážíme někam na vánoční pobyt a Vánoce si užíváme v klidu a pohodě. A dokonce i naši "blízcí" mají Vánoce každý podle svého. Opravdu není pražádný důvod, aby vaše tchýně diktovala vám i svým vnukům, jak jste povinní prožít Vánoce
Já se to skoro bojím napsat, ale ať k tomu moři vezmou i tu tchýni. Dost často potkáte v "dovolenkových" destinacích vícegenerační rodiny.
Před odletem bych jí řekla uvidíme se po novém roce a bylo by hotovo a manželovi zase buď poletíš s námi nebo letíme sami a Ty si buď s matinkou doma.Tak to vás může vydírat ještě hodně dlouho.
Dnes už to vím 👍
Vase chyba ze poslouchate tchyni a nechapu proc ji to oznamujete.Staci ji to rict dva dny pred odjezdem,nedelejte ze sebe chudinku ze vam tchyne neco zakazala.Mate si zit svuj zivot s manzelem.
Tchýně je zvyklá být u nich, mít kolem sebe celou rodinu a bez práce. Takže pokud Lýdie s dětmi neodletí, každý něco musí zajistit,protože ona to nestihne. Plně bych je zapojila. Tchýně napeče štrůdl, vánočky, přijede se salátem. Lydie koupi a ozdobí stromek, vyzdobí byt, udělá řízky. Manžel a děti koupi a zabalí dárky, pro každého stejný počet. Mají to o to snazší, že sobě koupi, co chtějí a svůj tip jim Lydie za sebe řekne. U stromečku bych povečeřela, rozbalila dárky a lehla si k televizi. A nikoho neobskakovala.
Ano, ať se jde léčit, když jsem byla vdaná, bydlela s námi maminka mého manžela, musela mít vždy poslední slovo,dovolenou...jsme nikdy neměli, protože babi... vlastnila chatu a každý víkend jsme tam jezdili, protože, když je chata,tak se tam musí jezdit, všude za mnou chodila,do všeho mi nám mluvila, až jsem se odstěhovala,najednou se nikdo o ni nestaral, vzala si ji dcera manžela, vydržela s ní dva měsíce a pak ji dala do domova důchodců, tchýně umřela v 96 letech👏
Já bych se jí tak ptala.Nic jí není do toho co děláte.
já žila s manželovou maminkou v jedné domácnosti téměř třicet let a to si na každé svátky nazvala návštěvy a já je jen obskakovala. Takže za mě, "maminko neslibujte, ať se zbyterčně netěšíme".