Tak pozor! Do důchodu jsem se už těšila, protože mne už v práci nechtěli a žebrat o ni jsem už neměla sílu, šla jsem předčasně o rok a půl. Sice jsem ze začátku měla takové jakoby výčitky, že já si sedím doma a mnozí ještě pracují. Ale brzy to přešlo, když jsem si uvědomila, že jsem šla do důchodu o 6 let později než moje maminka. Začala jsem si užívat vnoučátek, volného času, věnovat se koníčkům. Život mi neletí, ale jde si tak pěkně svým volným tempem a já stíhám, co jsem stíhat chtěla. 🙂 Užívám si života, mám přítele, parťáka na výšlapy a cestování. Bydlím s rodinou dcerky v rodinném domku, který jsme postavili s nebožtíkem mužem. Ve svornosti a pohodě. Syn s rodinou bydlí nedaleko. Jak já se mám! 🙂 Přeji to všem! :-)
Tak vynechte poznámky typu ze je to neradostné obdobi!! Tim opravdu nikomu nepomuzete!!!!!!! Diky!
Pokud je člověk v rámci možností zdráv nebo s možností uzdravení a má dobré vztahy s rodinami svých dětí i okolím, tak je to úplně stejné období, jako byla a jsou pořád.
Tak tohle neznám, protože vše, co by mi mělo přinášet úzkosti a deprese, považuji za normální život. Ale je fakt, že 60 mi bylo před 10,5 lety a měla jsem úplně jiné starosti, protože mne čekala operace kyčle a následná rehabilitace.