Pro hliněné cancaly!!

Obecná pravda

Petr Pavel podal přihlášku do KSČ, když mu bylo 21 let. Nebyl

to „generál Pavel“ s dnešními vědomostmi a zkušenostmi.

Byl to vysokoškolák, snil o tom, že se stane výsadkářem,

a bez členství ve straně nebo alespoň podání přihlášky měl

mnohem menší šanci. Narodil se do prostředí, kde členství

ve straně nebylo považováno za něco špatného. Rodinu si

ale nevybíráme.

Podívejte se na život generála Pavla po roce 1989 a pak jej

suďte. Třicet let pracoval ve prospěch demokratického

a prozápadního směřování naší země. Během této doby jasně

ukázal, za jaké hodnoty je ochoten bojovat a bez nadsázky

nasadit život. Měl nejpřísnější bezpečnostní prověrky NATO.

Zřejmě žádný jiný Čech není tak důkladně a opakovaně

prověřený bezpečnostními službami.

Jeho minulost nebyla překážkou, aby si ho 29 náčelníků

generálních štábů zemí Aliance zvolilo v tajné volbě do svého

čela jako předsedu Vojenského výboru. Je dosud jediným

vojákem z postkomunistických zemí, členů bývalé organizace

Varšavské smlouvy, který tuto nejvyšší vojenskou funkci

v NATO zastával.

Skutečnost, že do první generálské hodnosti ho v roce 2002

jmenoval prezident Václav Havel, jasně ukazuje, že k naší

historii patří i schopnost překonávat stigma minulosti.

A že každý by měl být hodnocen na základě skutečných

činů, nikoli společenských nálepek. Mimochodem právě

Václav Havel udělil Pavlovi v roce 1995 první polistopadovou

medaili Za hrdinství.