Duše tady opravdu zůstávají. Citlivější osoby je cítí, někdo i vidí osoby a může s nimi mluvit. Věřím, že po smrti není konec ,ale pozemské trápení naštěstí končí.
Naše, odešlých, trápení končí, ale jak naše duše bude vnímat trápení našich dětí, vnoučat a ostatních, budeme svědky všech událostí tady?
Ja nevim co si o tom mam myslet. Jsem verici katolik . Ale lide by mely umirat ve stari a ne male deti a mlade zeny a maldi klucy ti maji zivoty pred sebou. Ja nevim jestly existuje posmrtny zivot , protoze to jen z mrtvich vstal je podle bible Jesus Christus. Ja vym co je to ztratit blyzke a ty ktere jsem mel rad a nebo ktere jsem miloval. Protoze ja vym ze i ony mne mely radi.
kazdy mame svoji svicku,nekdo dlouhou,nekdo kratsi,ato nejsem zrovna verici,videla jsem na nekterych lidech,ze brzy opusti tento svet,ale to tu rozepisovat neminim
Všechno je řízeno přírodou, tím pánem bohem, modlit se můžeme, je to příjemné, ovšem o výsledku rozhoduje právě ten pán bůh. Člověk je jen podřízená jednotka a to co tady konáme je jen relativní, podle schopností každého člověka. Každý jsme jinak od narození nastaven, proto ty propastné rozdíly. Na tom se nedá nic měnit, někomu závidět je proto zcela zbytečné. Co se má stát se taky stane.
Nesmysl, ve všem musí být řád, nemůžou být rozdíly v ničem. Nemůže jeden trpět a druhý se radovat celý život, musí přijít další kde se role otočí.
Když se člověk narodí tak určitě i zemře.
U narození musí být dva žena i muž.
Proč se člověk narodí na to je jen odpověď aby s plodil a vychoval za sebe náhradu.
Smrt je hlavně na stáří opotřebováním těla.
Věřit v posmrtný život je příjemné i správné.
Člověk přemýšlí koná snívá má někoho rád miluje a věří že má Tělo i Duši.
Tělo umře ale Duše pravděpodobně žije dál což se dá rozumem i pochopit.
Zajímavé je i to že člověk studiem dokáže být např. lékařem vynálezcem ale i kuchařem zedníkem a pod. u zedníků je to vidět nejvíce všude je dům a stavby které stojí již i hodně dlouho říká se že mají duši.
Pohřbem člověka zůstává jí jeho děti které s plodil i třeba dům který postavil co je vlastně Zázrak v podstatě.
v bolestech se rodite a vetsinou i v bolestech umirate,jestli je pan Buh,kdo ho videl
Myslím, že nejdůležitější výzkum je ten, že bylo potvrzeno, že vědomí není součástí fyzického těla.Tedy myšlenky které nám chodí do hlavy nejsou naše. A mozek je přijímač. Proto když člověk byl klinicky mrtvý , vše viděl a popisoval co se dělo třeba na operačním sále. Takže existují teorie, že život po smrti fyzického těla nekončí. Pokračuje, je jen otázka jak. V podstatě člověk dostává co zasluhuje. Pokud za života sloužíme materiálnímu světu a prakticky zapíráme boha, jak by nás pak bůh mohl chtít vzít do duchovního světa ,když nás nezná a my jsme si to nezasloužili. A pokud milujeme boha ,lidi a svoji duši a nezajímají nás nástrahy od satana a konáme dobré skutky ,pak jistě po smrti získáváme život věčný .Samozřejmě ,že jak je to doopravdy poznáme každý na vlastní kůži. Ale spravedlnost musí existovat, jinak by život neměl žádný smysl.
Zrození dává jednu jistotu a tou je smrt. Kdo věří na další postup po úmrtí se může i těšit. Dnes lze i říci ,že smrt může být i jistým vysvobozením z tohoto světa.
Pokud není bolestivá tak ano. Rozhodně ale krásná není pro pozůstalé.
Musí se to pustit 🙂 Právě když vím, že je ta duše v pořádku a nic ji nebolí a zároveň na mě dohlíží shora, tak je krásná i pro mě jako pozůstalou. Ale záleží na úhlu pohledu.
Smrtí se nebojím věřím na jinou dimenzi.Obavám se bolesti, která některé provází než konečně naposledy vydechnou
Měla pravdu, smrt je opravdu krásná.
Ano :)
Jsem ve věku, kdy mě to čeká každou chvíli. Nevadí mi, že nebude už nic, večer taky usnete a bude to na furt. Děsím se jediného, že je něco nahoře, ač jsem od přirození ateista, se budu muset někde shora dívat na tento svět bez možnosti zasáhnout.